Vagón, kterým se v hutnictví přezdívá „torpédo“, se v řadě ohledů silně vymyká běžným nákladním vozům používaným na železnici.
„Má hmotnost 146 tun, se šamotovou izolací pak váží více než 200 tun. Průměr válce nádoby je 2,9 metru,“ nastínil mluvčí strojíren Boris Keka.
Uničovské „torpédo“ |
„Mimo jiné musí zvládnout přepravu tekutého surového železa o teplotě 1 500 stupňů z vysoké pece na ocelárnu, a to s minimální tepelnou ztrátou - teplota se sníží jen o 70-90 stupňů,“ dodal.
Při vykládce jej pak pomocí otočného mechanismu nádoba otočí a žhavý náklad vylévá do ocelárenských pánví nebo pecí, ve kterých se vyrábí ocel a z té pak hutní výrobky.
Ocelárna v Donawitzu má významné postavení v historii průmyslu. Proslavila se zavedením procesu výroby oceli pomocí kyslíkových konvertorů, který právě po ní nese jméno. Před 70 lety metodu vyvinul švýcarský inženýr Robert Durrer, v současnosti jsou s ní vyráběny dvě třetiny světové produkce surové oceli.
„Pokud jde o samotnou ocelárnu, větší část z vyrobeného přibližně jednoho a půl milionu tun je určena na výrobu železničních kolejnic, včetně světově unikátních dlouhých 120 metrů,“ doplnil Keka.
