„Jde o extrémně odolné plastové vaky, které fungují jako klasická kapková závlaha. Když přijede kropička, strom jednorázově zalije třeba třiceti litry. Pokud ale není kolem kmene dostatečná závlahová mísa, většina vody se rozteče do okolí. To u závlahového vaku nehrozí,“ srovnává Luděk Zamazal, ředitel Technických služeb v Uničově.
Zavlažovací vaky v Uničově |
Zaměstnanci do jednoho vaku běžně nalijí zhruba šedesát litrů vody, u stromu z něj postupně odtéká asi devět hodin. Veškerá vláha se tak dostane do půdy přímo u stromu a pak dále ke kořenům.
„Vak lze použít jako jednoduchý, nebo dva sepnuté. Jejich objem vždy zmenšuje samotný kmen, který obepínají. Ale pokud dva sepnuté vaky položíme vedle stromu, můžeme v tu chvíli využít celý jejich objem, který je až 190 litrů,“ přibližuje Zamazal.
Jeho lidé vaky v těchto horkých dnech na střídačku přikládají po celém městě ke zhruba padesáti stromům.
„Jde o ty, které jsou nejvíce ohroženy suchem. Vesměs se jedná o výsadbu z posledních tří let,“ doplňuje mluvčí uničovské radnice Marek Juráň na webu města.
V USA vaky využívají už 30 let, znají je i ve Stockholmu
Uničovské Technické služby koupily dvacet vaků, každý stál zhruba šest set korun. Jejich vedení na ně poprvé narazilo na zahradnickém školení loni v listopadu, používají je od letošního července.
V zahraničí jde však už o zavedený způsob zalévání. „Závlahové vaky se začaly užívat v USA zhruba před 30 lety. Bohaté zkušenosti s nimi má například Stockholm, kde je využívají u zhruba osmi stovek stromů,“ uvádí Juráň.
Švédové podle něj vaky nechávají u stromů po celou sezonu, aniž by zaznamenali nějaké náznaky vandalismu.
„V Uničově však pracovníci Technických služeb vaky na konci směny uschovají. Mimo jiné proto, že nezůstávají u jednoho stromu, jejich umístění se průběžně mění,“ uzavírá mluvčí.
