Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní muzeum v Olomouci nebude, přesto už má exponáty za miliony

  13:08aktualizováno  13:08
Středoevropské fórum nejspíš v Olomouci nevyroste, ministerstvo kultury totiž na jeho stavbu nedá peníze. Zdejší muzeum umění tak proto nyní musí vyřešit, co udělá s pozemky a stovkami exponátů, které už za celkem 44 milionů korun pro fórum nakoupilo.

Na stavbu budovy Středoevropského fóra, jejíž podoba vyvolala bouřlivé debaty, nedá ministerstvo peníze. Muzeum umění nyní řeší, co s nakoupenými exponáty. | foto: MUO

Kafkovsky vyznívající obraz László Fehéra Schody mezi bytím a nebytím a další díla maďarských poválečných autorů, klíčové realizace nejvýznamnější skupiny českých architektů 2. poloviny 20. století ze Sialu či kolekce slovenského umění.

K tomu více než stovku exponátů – grafik, fotografií, kreseb, obrazů či plastik od devíti špičkových českých autorů, například Jiřího Koláře, Milana Knížáka, Karla Malicha či Vladimíra Boudníka.

To je jen ukázka skvostů, které se Muzeu umění Olomouc podařilo za poslední čtyři roky získat do svých sbírek.

Ukryté v depozitářích ale tyto cenné exponáty skončit neměly, muzeum z nich plánovalo sestavit stálou expozici pro Středoevropské fórum a zaplatilo za ně 21 milionů korun.

Poté, co kulturní centrum, které se mělo otevřít v roce 2014, nezískalo potřebnou půlmiliardovou dotaci od ministerstva kultury (více čtěte zde), je však na místě otázka, co bude se stovkami děl dál.

Unikátní exponáty vystavíme, ať už ve fóru či jinde

Odpověď by mohla dát schůzka olomouckých politiků, vedení kraje a muzejníků s ministrem kultury Jiřím Besserem, který zamítnutí žádosti Středoevropského fóra přijede do Olomouce vysvětlovat 7. února (čtěte také Odmítnutí peněz pro unikátní muzeum přijede do Olomouce vysvětlit ministr).

"Doufám, že se dozvíme víc, než jsou řeči o konkurenci na evropském trhu, které mi v oblasti muzejnictví přijdou až neuvěřitelné," prohlásil již dříve primátor Olomouce Martin Novotný.

Středoevropské fórum mělo zaplnit proluku v Denisově ulici. Na místě pěti zmizelých historických domů mělo v podstatě vzniknout pět domů nových.

Ať už se stane podle slov Pavla Zatloukala "zázrak" a ministerstvo vrátí fórum do hry, nebo ambiciózní stavba nevznikne, muzeum slibuje, že o jedinečnou podívanou lidé nepřijdou.

"Stejně jako pozemky, které jsme kvůli fóru skoupili za 23 milionů korun, se tyto exponáty určitě neztratí. Ještě nevím jak, ale lidem celou kolekci nějakou formou ukážeme. Středoevropské fórum jako takové existuje, máme podepsanou zakládací listinu. Jestli bude větší, než jsme předpokládali, a dílo budeme moci vystavit naráz, nebo jen po částech na jednotlivých expozicích, to se uvidí," podotkl Zatloukal.

True

Ochutnávka na zájemce čeká již v květnu, kdy kurátoři chystají výstavu světově proslulé polské sochařky Magdaleny Abakanowicz. Její bezhlavé skulptury v nadživotní velikosti, které se staly symbolem pro vyjádření pocitů člověka ve 20. století, zdobí Izraelské muzeum v Jeruzalémě, Grant Park v Chicagu či Hirošimu.

Vůbec první retrospektivní výstavu této autorky ve střední Evropě ale bude mít právě Olomouc. "Sochy nám Magdalena Abakanowicz zapůjčí přímo ze svého ateliéru. Cestu k této uznávané osobnosti nám otevřelo právě Středoevropské fórum," je přesvědčený Zatloukal a plánuje, že při příležitosti výstavy nakoupí další dílo do velkolepé sbírky.

Skulptury polské sochařky Magdaleny Abakanowicz. foto: Muzeum umění Olomouc

Částka, za kterou muzeum unikátní kolekci nakoupilo, je vysoká. Pavel Zatloukal však upozorňuje, že za tak rozsáhlý soubor by za běžných okolností zaplatili mnohem víc.

"Možná by se nám tato díla nepodařilo získat vůbec. Dveře k nim nám otevřelo jediné – fórum a jeho myšlenka ukázat vedle sebe projevy výtvarné kultury středoevropského regionu po druhé světové válce. Idea vzbudila velké ohlasy – a v Polsku, Rakousku, Maďarsku, Německu či na Slovensku našla podporu. Od toho se pak odvíjela i cena, která pro nás byla velmi příznivá," vysvětlil duchovní otec myšlenky kulturního centra.

True

Nyní se obává, jaké reakce v zahraničí vyvolá odmítnutí peněz pro stavbu budovy Středoevropského fora. "Až se tam dozví, že unikátní muzeum nezískalo dotaci od ministerstva, bude to ostuda," míní.

Fórum nemělo být jen jedinečným souborem co nejkvalitnějších exponátů, mělo být také krokem k přetvoření Muzea umění v kulturní centrum s mezinárodní působností.

Nynější budova olomouckého Muzea umění a vedle ní architektonická studie Středoevropského fóra. Pohled z Denisovy ulice. foto: Muzeum umění Olomouc

"Chtěli jsme přispět k vědomí sounáležitosti, propojit vzájemně kořeny evropské civilizace. Centrum mělo také zvýšit prestiž regionu a v budoucnu se mohlo stát tím, čím se pro Bilbao stala novostavba Guggenheimova muzea," míní Pavel Zatloukal.

"Reprezentativní české umění by viselo vedle maďarského, slovenského, rakouského či německého, a tak je to v pořádku, výtvarné umění totiž nemá hranice. A rozhodovat o kvalitě či dojít poznání můžeme jen v případě, že máme možnost porovnávat, konfrontovat. A právě za tímto by se do Olomouce umělci sjížděli, našli by u nás to, co nikde jinde ve střední Evropě," přiblížil myšlenku fóra Zatloukal.

Muzeum hledá peníze na slavnou českou sochu

A co se stane s Hanakovou kašnou či sochou Aleše Veselého Kaddish, které měly zdobit okolí i interiéry unikátního muzea? Kašna Dítě nad všedním dnem dospělých, kterou Anton Hanak vytvořil speciálně pro Olomouc a Vilu Primavesi, je zrekonstruovaná a může z ní kdykoliv vytékat voda.

Jestli se ale do Olomouce přestěhuje i nejvýznamnější česká socha druhé poloviny dvacátého století, kterou Aleš Veselý vytvořil v roce 1967 a 1968 a která měla původně stát v Negevské poušti na jihu Izraele, zatím muzejníci neví.

Nejvýznamnější česká socha druhé poloviny dvacátého století Kaddish od Aleše Veselého při zkoušce (vlevo) a na vizualizaci před zamýšlenou budovou Středoevropského fóra.

"Socha Kaddish, kterou Aleš Veselý vytvořil při příležitosti smrti svého otce, je dokonalá formálně i námětem, vyjadřuje modlitbu za zemřelé. Chtěli bychom ji získat, je ale otázkou, zda na to budeme mít peníze," přiznal Zatloukal a svěřil se, že sochu pro Středoevropské fórum společně s autorem již testovali.

"Loni v létě jsme v Litomyšli na velké výstavě Aleše Veselého z plátna vytvořili maketu Středoevropského fóra v poměru jedna ku jedné a sochu jsme do ní umístili. Chtěli jsme porovnat, jak by to vše vypadalo. Proporčně to sedlo úplně přesně, bylo to dokonalé," podotkl Zatloukal.

Líbí se vám budova Středoevropského fóra?

celkem hlasů: 7258

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 25. února 2011. Anketa je uzavřena.

Ne 3116
Ano 2001
Líbila by se mi, kdyby nestála v historickém centru města 1165
Nemám na ni jasný názor 976




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavel Nárožný u ostravského krajského soudu, kde čelí obžalobě z dvojnásobné...
Laické zacházení s počítačem vyšetřování vražd neovlivnilo, řekl znalec

Pochybení, která ale nebyla tak zásadní, aby ovlivnila vyšetřování, se podle znalce v oboru IT Jiřího Bergera při zabavování počítače dopustili policisté...  celý článek

První starostkou Města Libavá po desítkách let vlády armády se stala na začátku...
Město Libavá bere vodu od armády, hrozí její skoro dvojnásobné zdražení

Obyvatelům Města Libavá na Olomoucku vzniklého loni vyčleněním z vojenského újezdu hrozí, že se jim nově nabytá „svoboda“ poněkud prodraží. Podle předběžných...  celý článek

Jedny z vůbec posledních známých fotografií armádního generála Bohumila Bočka...
Generál obětoval zemi vše včetně rodiny, komunisté ho ve vězení umučili

Degradovaný, komunistickou justicí zbavený všech poct a bez přítomnosti zástupce armády. Tak byla přesně před 65 lety v Dubicku na Šumpersku pohřbena osobnost...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.