Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Univerzita Palackého pronikla mezi 500 nejlepších vysokých škol na světě

  15:44aktualizováno  15:44
Univerzita Palackého v Olomouci se umístila v prestižním mezinárodním žebříčku hodnotícím kvalitu světových vysokých škol na 488. místě, v rámci Evropy byla 210. Postavení v žebříčku Best Global Universities Rankings považuje univerzita za obrovský úspěch. I proto, že z tuzemských vysokých škol se mezi pět set nejlepších dostala už jen Univerzita Karlova a České vysoké učení technické.
Žebříček sleduje především vědecko-výzkumnou činnost a soustředí se také na kvalitu výuky. Ilustrační snímek

Žebříček sleduje především vědecko-výzkumnou činnost a soustředí se také na kvalitu výuky. Ilustrační snímek | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Žebříček, který publikovala americká společnost U. S. News & World Report, patří podle rektora UP Jaroslava Millera mezi nejprestižnější na světě. Navíc sleduje především vědecko-výzkumnou činnost a soustředí se také na kvalitu výuky.

„Z 90 procent hodnotí tento žebříček vědeckou činnost. Vzhledem k tomu, že UP je v globálním kontextu relativně malou univerzitou, je 488. místo naprosto vynikajícím umístěním,“ říká rektor.

Pokud by se výsledky přepočítaly takzvaně na hlavu, poskočila by podle něj škola ještě o několik desítek míst dopředu.

Výsledné skóre jednotlivých univerzit společnost složila z deseti ukazatelů. Největší váhu má celosvětová a regionální vědecká reputace. Dalších šest kritérií hodnotí publikační činnost. Největší důraz přitom klade na počet publikací a počet vysoce citovaných publikací, tedy těch, které náleží mezi 10 % nejcitovanějších prací v daném oboru. Poslední dva se soustředí na počet udělených doktorských titulů celkem a v přepočtu na jednoho akademika. Sleduje se tak kvantita i kvalita vědecké činnosti.

„Ukazuje se, že trend, který jsme na univerzitě nastavili, nese výsledky. Je u nás opravdu velký tlak na publikační činnost, v posledních dvou letech bodují naše vědecká centra. Nové vedení univerzity v tom chce určitě pokračovat,“ říká prorektor pro vnější vztahy Petr Bilík.

Dodává však, že přestože je umístění prestižní, škola se o ně primárně nesnaží: „Je to až následné ocenění naší dlouhodobé práce.“

Že v nastoleném trendu bude univerzita pokračovat, potvrzuje i rektor. „Kromě prestiže je to pro nás také otázka ekonomického přežití. Když to opravdu hodně zjednoduším, tak čím více úspěchů máme ve vědecké oblasti, tím více máme peněz. A tím více můžeme investovat nejen zpátky do vědy, ale také do strategického rozvoje univerzity,“ vysvětluje Miller.

A zmiňuje i další výhodu. „Díky prestiži, kterou máme, můžeme přitáhnout renomované vědce. Můžeme je zaplatit. A ti tak nemusí přijmout místo například v Oxfordu, mohou pracovat v Olomouci,“ dodává.

Nejvyšší skóre, tedy 100 bodů, získala Harvardská univerzita. Americké školy obsadily první čtyři místa, za Harvardem následovaly MIT, Berkley a Stanford. Páté a šesté místo patří britským školám Oxford a Cambridge. Z českých nejlépe dopadla Univerzita Karlova v Praze, která se umístila na 179. místě, ve čtvrté stovce pak skončilo České vysoké učení technické.

Autor:



Nejčtenější

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Historik odkryl nevítaná fakta o masakru. Chtěl jsem najít pravdu, říká

Bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl. Za svou letitou práci...

Hubenější na váze a chudší o iluze kolem některých hrdinů české historie. Ale zároveň bohatší o zadostiučinění svému...



Pachatel nevěděl, že útočí na Kvitovou, soudí policie. Případ odložila

Tenistka Petra Kvitová na setkání s novináři po propuštění z nemocnice. (23....

Ani stovky různých podnětů od lidí, ani téměř jedenáct měsíců podrobného vyšetřování nestačilo kriminalistům k...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

Chartista Hradílek ukončil pod tlakem rodiny hladovku proti Zemanovi

Bývalý disident a mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek (8. listopadu 2017).

Bývalý disident Tomáš Hradílek ukončil hladovku, kterou držel 17 dní na protest proti prezidentské kandidatuře Miloše...

Další z rubriky

Pronájem potrubí Veolii byl pro obce z Prostějovska nevýhodný, řekl soud

Ilustrační snímek

Prostějov a další obce v regionu přišly o desítky milionů korun, když před 11 lety pronajaly vodovodní potrubí...

Historik odkryl nevítaná fakta o masakru. Chtěl jsem najít pravdu, říká

Bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl. Za svou letitou práci...

Hubenější na váze a chudší o iluze kolem některých hrdinů české historie. Ale zároveň bohatší o zadostiučinění svému...

Olomoucká radnice chce za rok pustit kamiony jen na tři hlavní trasy

Lidé z některých olomouckých ulic, například Erenburgovy (na snímku) roky...

Západní a jižní část Olomouce by se už příští rok mohly definitivně zbavit těžké nákladní dopravy. Vykázat ji odsud má...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.