Zatím hrad Bouzov majitele nemění. Rozhodne ale ještě soud.

Zatím hrad Bouzov majitele nemění. Rozhodne ale ještě soud. | foto: Vratislav Konečný, iDNES.cz

Bouzov zůstává státu. Němečtí rytíři se budou o památku soudit

  • 75
Národní památkový ústav nevydá nástupcům Řádu německých rytířů hrad Bouzov. Podle úředníků byl totiž hrad konfiskován na základě Benešových dekretů a vydání by znamenalo jejich prolomení. Řád rozhodnutí ústavu nepřekvapilo, o majetek se však bude soudit.

"Podle podkladů dostupných NPÚ současně brání vydání překážka (...), kdy nelze vydat věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy," uvedl památkový ústav ve zdůvodnění zamítnutí žádosti.

Řád německých rytířů

Řád byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky.

V roce 1929 se změnil statut řádu i název na Německý řád, rytířská složka byla zrušena. Řád začal fungovat jako sdružení kněží a sester se zvýšeným důrazem na funkci pastorační, vzdělávací, humanitární a sociální. V období mezi první a druhou světovou válkou rozvíjel řád rozsáhlou vzdělávací a charitativní činnost. Řádoví bratři a sestry provozovali například deset škol, tři dětské školky, dva starobince, pět nemocnic, stejně jako patnáct farností.

Řád německých rytířů přišel o majetky už před 2. světovou válkou, kdy je zabavili nacisté a řád rozpustili. Po válce nemovitosti přešly jako konfiskát majetku Německé říše na český stát. Řád se ale začal soudit. Roku 1948 tehdejší Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí, která majetek převáděla do rukou státu. Verdikt však nezačal platit.

Na začátku 90. let pak získal řád zpět jen menší část svého majetku. Svou činnost v Česku legalizoval pod novým názvem
Řád bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (mužská část) a Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské (ženská část). Obě větve zde existují jako české provincie a jejich vedení sídlí v Opavě. Hlavou celého mezinárodního řádu je velmistr sídlící ve Vídni.

Zdroje: Wikipedia a www.farnostbruntal.cz

O hrad Bouzov i jeho mobiliář žádala Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, nástupnická organizace Řádu německých rytířů. Rozhodnutí ústavu ji nepřekvapilo.

"My jsme nepředpokládali, že by nám úředníci vydali vůbec nějaký majetek. Museli jsme ale naplnit zákon a o majetek si požádat," reagoval vikář velmistra Metoděj Hofman.

Vedle Bouzova podali loni v listopadu žádost o vrácení pozemků o celkové rozloze kolem 13 500 hektarů, Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě, Lázně Karlova Studánka, zámek Bruntál či hrad Sovinec.

O Bouzov se budou rytíři soudit

Kromě toho, že hrad Bouzov byl podle NPÚ zabaven na základě Benešových dekretů, nepatřili podle úředníků žádané věci do původního majetku řádu a podmínky pro jejich vydání tak nesplňuje.

"Žadatel také neprokázal, že nemovité i movité věci užíval v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, pro duchovní či pastorační účely, tak jak to vyžaduje zákon," doplnila Simona Juračková z NPÚ.

Rytíři nyní připraví žalobu a celou věc budou řešit u soudu.

"Vedení řádu víceméně předpokládalo podobný postup, s odůvodněním se neztotožňujeme. Bránit se budeme prostřednictvím soudu, podáme žalobu. Požadovat budeme majetek ve stejném rozsahu jako nyní, nesouhlasíme s tím, že bychom nesplnili nějaké podmínky," řekl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.