Gotická socha Ukřižovaného Krista s pohyblivými pažemi byla nalezena v depozitářích kaple svatého Jiří v Litovli. Je ústředním exponátem výstavy Victimae Paschali laudes (Velikonoční oběti chvála). Ta provede návštěvníky velikonoční bohoslužbou ve středověku.
Jedinečný litovelský Kristus patří mezi vzácné příklady středověkých uměleckých děl používaných během sváteční liturgie. "Je to unikát, který na našem území jen tak nenajdete. Jsou známé pouze čtyři případy, kdy je na soše zachovaný původní středověký mechanismus a lze tedy předpokládat, že byla užívána pro obřadní skládání do hrobu," uvedla kurátorka výstavy Helena Zápalková.
Přibližně 115 centimetrů vysoký Kristus zhotovený kromě pohyblivých paží z jednoho kusu lipového dřeva dosud unikal pozornosti badatelů. Znovuobjevený byl až v poměrně nedávné době v depozitáři litovelské římskokatolické farnosti ve značně zdevastovaném stavu.
Průzkum ukázal, že je to unikátní pozdně gotické sochařské dílo s autentickým mechanismem pohyblivých paží, které bylo využíváno v rámci velikonoční liturgie.
Detail ukřižovaného Krista s pohyblivými pažemi ze 16. století, který byl nalezen v litovelské kapli svatého Jiří. foto: Muzeum umění Olomouc
"Restaurátorským zásahem odkryté původní ramenní klouby sochy Krista umožňovaly její využití jednak v podobě ukřižovaného a jednak jako Krista ležícího v hrobě. Na Velký pátek byla socha snímána z kříže, přenesena a složena do Božího hrobu a byla jí zvláštní formou vzdávána úcta," nastínila liturgickou funkci Zápalková.
Restaurátoři pracovali na obnově sochy několik let
Zmiňuje přitom výklenek v presbytáři litovelské kaple sv. Jiří (více o ní včetně fotografií kaple po zrestaurování zde). "Svými rozměry i umístěním poukazuje na existenci Božího hrobu, do kterého byla socha kladena," uvedla kurátorka.
Prašné a suché prostředí depozitářů, ve kterých byla socha dlouhou dobu uskladněná, se podepsalo na stavu díla. Restaurátoři tak historickému skvostu vraceli lesk několik let.
"Polychromie byla uvolněná a špína se dostala až pod původní barevné vrstvy. Bylo proto potřeba sochu precizně vyčistit, zpevnit a postupně sejmout jednotlivé přemalby. Odstraněné byly také nepůvodní doplňky jako plátěné bandáže ramenních kloubů," popsala Zápalková.
Další exponáty výstavy v Arcidiecézním muzeu    |
Funkčnost ramenních kloubů však už podle ní nebylo možné obnovit. "Dřevo bylo příliš poškozené a zkřehlé. Socha tak může být dnes prezentována pouze v podobě ležící figury Krista v hrobě," shrnula kurátorka.
Na výstavě, která potrvá do 21. srpna, sochu z Litovle doplňují i další zajímavé exponáty, přičemž některé jsou také až ze 16. století.
Je mezi nimi například socha Krista na oslíku z Netolic, Pasionál Jana Kalivody, Monstrance z Hnanic či socha Vítězného Krista z Mohelnice.
