Krásně vybarvený pták, kterého nelze přehlédnout, protože září skoro všemi barvami od zelené přes fialovou až do kovově modré, má jednu zajímavost. V mládí může být samicí a ve stáří samcem.
Samice mají totiž plně funkčně vyvinutý jen jeden vaječník. Když u staré samice zakrní, začne se druhý, jen nedokonale vyvinutý vaječník, přeměňovat na samčí pohlavní žlázu. Samice se tak změní v neplodného samce.
Kachnička mandarínská je navíc jediným druhem kachny, který se nemůže křížit s ostatními druhy. Počet jejích chromozomů se totiž liší od počtu chromozomů všech dalších druhů.
Kachniček mandarínských (snímek z řeky Moravy v Olomouci) žije v Česku ve volné přírodě nejméně dvacet, ornitologové totiž předpokládají, že o řadě z nich neví. foto: Jiří Šafránek
"Tento druh pochází z Japonska a severovýchodní Číny, takže u nás se ve volné přírodě vyskytují pouze jedinci uprchlí z domácího chovu. A to je jistě i tento případ. Pokud jich unikne více a začnou se rozmnožovat i ve volné přírodě, může vzniknout volně žijící populace, jak se tomu už stalo ve Velké Británii," popisuje ornitolog Jiří Šafránek.
Volně žijící kachničky jsou k vidění po celé republice
U nás by se to podle něj mohlo stát už brzy a nejpravděpodobněji v Praze na Vltavě, kde ornitologové zaznamenali výskyt největší skupiny pestrobarevných ptáků.
KACHNIČKA JAKO SYMBOL VĚRNOSTIKachnička mandarínská pochází z Asie. V Číně si lidé dříve darovávali pár kachniček v kleci jako symbol manželské věrnosti. Vyskytuje se v lesnatých oblastech kolem řek a jezer, na konci léta i v zatopených rýžových polích či mokřinách. |
"Žije zde asi jedenáct jedinců tohoto druhu. Další tři jsou v jižních Čechách ve Vodňanech a po jednom kusu se vyskytuje v České Lípě, v Benátkách nad Jizerou, v Brně, v Prostějově, v Přerově a v Olomouci," dodává Šafránek.
Ornitologové však předpokládají, že jich u nás ve volné přírodě žije daleko více, ale zatím o nich nemají zprávy.
"Pokud se tedy někdo setká s kachničkou mandarínskou nebo i kachničkou karolínskou, která se již také občas objevuje, budeme rádi, když dá vědět ornitologům. Přispěje tak k rozšíření vědeckých poznatků o těchto exotických druzích v naší přírodě," vysvětluje Šafránek.
V regionu se nejedná o jediné volně žijící cizokrajné zvíře, v Přerově je na soutoku řeky Bečvy a mlýnského náhonu Strhance k vidění nutrie, jejímž domovským prostředím je Jižní Amerika. I ona zřejmě utekla z chovu (více čtěte zde).
