Muž, který na začátku devadesátých let objevil poklad arcibiskupa Prečana, teď kromě mincí, nábojů nebo věcí denní potřeby narazil třeba i na kus dobového podvazkového pásu.
"Těch věcí tam bylo na kila. Ovšem nejvzácnější byl zřejmě šestikrejcar z roku 1800 s podobiznou Františka I. Kromě toho se tam našly i kuriozity," popisuje Gračka.
"Například americké náboje Smith & Wesson vyrobené v Connecticutu. Tam se přitom vyráběly pouze v letech 1852 až 1854, kdy se výroba přesunula do Springfieldu, kde sídlí dodnes. Jak se za Rakouska Uherska dostaly do Olomouce se nám nepodařilo vysvětlit," dodává.
Kdy vás napadlo prozkoumat prostory pod podlahou pevnůstky?
Měl jsem dělat stavební dozor na opravách cihlových zdí pevnůstky. A při té příležitosti se začaly vyvážet násypy pod podlahou prachárny, kde se opravovaly nějaké dřevěné konstrukční prvky.
Protože se amatérsky zabývám historií, rozhodl jsem se, že je začnu prosívat. Jakmile jsem nabral první lopatu, hned jsem objevil náboj. Očistil jsem ho, podíval se na zápalník a byl tam rok 1914.
Tak jsem tomu začal věnovat větší pozornost, za týden jsem prohlédl dalších deset kubíků zeminy a našel množství nábojů, mince, olověné kulky nebo zbytky výstroje jako přezky nebo vzácné hledí Mannlicher z roku 1877.
Jak se tam ty věci dostaly?
Mezi podlahou a podložím budovy bylo půl metru prostoru, do kterého ty věci zapadaly. Oddělal jsem pár prken podlahy, vlezl tam s lampou a všechno vybral.
Byly tam většinou věci denní potřeby, které napadaly mezi mezery prken - jako například knoflíky. Spoustu zajímavostí se pak pod podlahu dostávalo i jinudy.
Prostory pod podlahami vydaly v olomoucké Korunní pevnůstce unikátní nálezy jako nábojnice nebo mince. foto: Petr Janeček, MF DNES
Myslíte tím mezery kolem zdí?
Ano. Kolem zdí byly pěticentimetrové mezery, které původně zakrývaly lišty. Časem shnily a udělala se tam díra. A protože budovy pevnůstky byly vojenskými objekty, ve kterých se denně zametalo, všechno skončilo pod podlahou.
Když jsem v těch místech poprvé zabral lopatkou, hned mi ztěžkla. Bylo na ní kilo a půl pečetí, které podle historika Pavla Urbáška mohou pocházet z obalů na střelný prach.
Vím, že jste průzkum přesunul i do malého střeleckého skladu.
Ano. Prostor pod podlahou jsme zkoumali stejným způsobem jako v prachárně. Ale tady to bylo mnohem výnosnější. Každá druhá lopata dala nějaký nález, a byly to zajímavější předměty.
Mince, bronzové šperky ze začátku 20. století, malé dělové koule, pilníky, staré kleště, kousek stříbrného řetízku, řemínek k hodinkám nebo kousek podvazkového pásu, takže víme, že za vojáky chodily i ženy.
Na trámech olomoucké Korunní pevnůstky našel badatel nápisy vojáků, kteří v pevnůstce sloužili. foto: Petr Janeček, MF DNES
OLOMOUC OBEHNANÁ HRADBAMI1742-1757: z rozhodnutí císařovny Marie Terezie z roku 1742 je vybudována úplná bastionová pevnost dle plánů Petra Filipa Bechade de Rochepine. Po ztrátě Slezska se Olomouc mění ve strategickou pohraniční pevnost. 1758: neúspěšné pětitýdenní pruské obléhání Olomouce. po roce 1758: věnec 17, později 21 pevnůstek kolem města. Za napoleonských válek byl v pevnosti vězněn generál Lafayette a ubytován maršál Suvorov. 1850-1866: císař František Josef I. navštěvuje pevnost, setkává se zde s carem Mikulášem I. 1866: předpokládané dobývání olomoucké pevnosti při prusko-rakouské válce se neuskutečnilo. 1886: 9. března byla císařským nařízením pevnost zrušena, což umožnilo další rozvoj města. |
Zmiňoval jste mince, jaké byly nejvzácnější?
Zřejmě šestikrejcar z roku 1800 s podobiznou Františka I. Našli jsme i pozlacené žetony svatého Jiří, který zabíjí draka, z poloviny 19. století nebo pruský třífenik z roku 1865. Byla tam i výroční medaile z roku 1898 nebo kovový žeton na polévku.
Kromě evropských nábojů ležely pod podlahou i ruské nebo americké. Máte představu, jak se tam za Rakouska-Uherska dostaly?
Jak se v Olomouci v 19. století objevily nábojnice z winchesterovek nebo koltů Smith & Wesson, nevíme.
Teorii máme jen na americké patrony z roku 1941. Na Hanou mohly přijít jako válečná kořist z amerických lodních konvojů, které mířily do Británie.
A který z nábojů sám považujete za nejvzácnější?
Asi ostrý náboj Wänzel z roku 1867 z Rakouska-Uherska s prachovou náplní. Jde o jeden z prvních nábojů do zadovek, do roku 1866 se totiž používali předovky.
Co s takovou sbírkou nakonec bude?
Předsedkyně správní rady Muzea Olomoucké pevnosti Markéta Záleská chystá expozici, ve které by byl i přehled věcí, které se tu nashromáždily za sto padesát let.
Myslíte, že se dá v pevnůstce ještě něco zásadního objevit?
To nikdy nevíte. Uvedu příklad. V hlavní budově pevnůstky jsou dřevěné trámy, které někdo v padesátých letech natřel vápnem. Když jsme začali vápno sundávat, objevily se na sloupech desítky nápisů a vzkazů od vojáků, kteří tady sloužili za Rakouska-Uherska, některé až z roku 1867. Zatím nebyly peníze na to, očistit všechny sloupy, možná se tam ještě něco objeví.
Korunní pevnůstka je nyní ve velmi špatném stavu, koná se zde však velká rekonstrukce, po které se má znovu otevřít veřejnosti.
Sám jste proslul v roce 1992 jako objevitel pokladu olomouckého arcibiskupa Prečana. Jak dlouho se věnujete průzkumu budov?
Zhruba čtyřicet let. Prošmejdím cokoliv. Z devadesáti procent je to negativní, ale z deseti procent něco najdu. Je to moje jediné potěšení.
Nejdříve jsme prozkoumávali Michalské návrší, dómský vršek a univerzitu nad hradbami. Narazili jsme na podzemní prostory a domnívali se, že jde o bájné tajné chodby. Jednalo se ale jen o dvoupatrové sklepy, chodby mezi objekty anebo barokní kanály.
V okolí městských hradeb však podle vašich poznatků existuje labyrint naslouchacích a minérských chodeb z období baroka.
Jedná se o úzké chodby těsně pod povrchem. Když byla Olomouc obležená Prušáky, chtěli se jejich sapéři podkopat do pevnosti a odpálit nálože. Aby se tomu zabránilo, kopali obránci naslouchací chodby do protisměru, v nichž je až do deseti metrů slyšet jakákoliv práce kladivem.
Tyto chodby jsou dodnes částečně zachované pod Smetanovými a Čechovými sady. Mohl bych vám ukázat, kde všude jsou vstupy. Jak je vidět, i v době, která je moderní, existuje pořád romantika objevování. Nemusím jezdit do Karibiku, stačí pátrat v Olomouci.
Badatel Vladimír Gračka ukazuje cihlu z doby Marie Terezie objevené v Korunní pevnůstce ležící poblíž centra Olomouce.
