Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve Šternberku postavili památník 320 civilistům, kteří zahynuli na konci války

  9:12aktualizováno  9:12
Přes tři stovky civilistů, kteří na konci 2. světové války a také těsně po ní zemřeli ve Šternberku a okolí, mají vlastní památník. Historici takovou připomínku civilních obětí označují za unikát, protože kamenné obelisky či sochy v regionu dosud uctívaly především padlé vojáky.

Pohřbívání civilních obětí 2. světové války v roce 1945. Ilustrační foto | foto: Archiv Rudolfa Špačka

Za poměrně vysokým počtem mrtvých na Šternbersku stál strach z Rudé armády, kvůli němuž se okolím prohnala vlna desítek sebevražd. Smrt celkem 320 nevojáků bude připomínat pomník na jednom dvojhrobě na místním hřbitově.

"Jde o číslo, které je u nás v povědomí. Z velké části šlo o lidi, kteří si tehdy ze strachu před Rudou armádou vzali život. Byly to například ženy, které se bály znásilnění, a samozřejmě také řada úředníků tehdejší nacistické samosprávy města," popsal Vilém Zlamal, předseda občanského sdružení Prohlubování českoněmeckých vztahů ve Šternberku.

Zlamal by si přál, aby památník za zhruba pět tisíc eur zvýšil zájem mladých lidí o historii Šternberska. "Náklady hradila německá strana, lidé z vlasteneckého spolku místních vysídlenců. My jsme se zavázali, že budeme dohlížet na jeho stav," dodává Zlamal.

Jako o unikátním hovoří o šternberském památníku zástupce ředitele olomouckého okresního archivu Miroslav Koudela: "V našem regionu je to neobvyklé, z podstatné části se vzpomíná hlavně na padlé vojáky."

Koudela se také společně s ředitelem archivu Bohdanem Kaňákem zabývá počty mrtvých. "S konkrétním číslem jsem se v žádném z archivů nesetkal. Počty zabitých civilistů se zřejmě pohybovaly v desítkách," přemítá Koudela. Kaňák potvrzuje, že se jednalo o vlnu sebevražd. "Od svého tchána, který patřil mezi pamětníky, vím o řadě případů."

Oba historici nevylučují excesy ze strany Čechů. "Nějaké osobní útoky motivované mstou rozhodně vyloučit nemůžeme, k této době bohužel patří. Kromě obcí byl ideálním místem pro vyřizování účtů internační tábor v nedalekém Štěpánově," řekl Koudela.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Takzvaný Červený domek v Kostelci na Hané na Prostějovsku, v němž strávil část...
Plán kraje zbourat Bezručův bílý domek se nelíbí muzeu, proti je i petice

Plán Olomouckého kraje opravit červený domek v Kostelci na Hané na Prostějovsku, v němž bydlel básník Petr Bezruč, ale současně zbourat vedlejší bílý, se...  celý článek

Pavel Nárožný u ostravského krajského soudu, kde čelí obžalobě z dvojnásobné...
Laické zacházení s počítačem vyšetřování vražd neovlivnilo, řekl znalec

Pochybení, která ale nebyla tak zásadní, aby ovlivnila vyšetřování, se podle znalce v oboru IT Jiřího Bergera při zabavování počítače dopustili policisté...  celý článek

Milan Brázdil (ANO 2011).
Místní špičky ANO ve volbách nechtěly „sběrače kroužků“, opět je přeskočil

Titul volební skokan by si mohl dát před jméno kandidát ANO z Olomouckého kraje Milan Brázdil. Už ve třetích volbách se posunul o nejvíce pozic. Na kandidátce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.