Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Obec na Šumpersku se rozhodla hospodařit bez dotací, nestojí o dluhy

  • 37
Ve Štítech na Šumpersku hospodaří bez velkých dotací z Evropy, všechny projekty se obec snaží platit ze svých peněz. Nechtějí se tu totiž zadlužit. Nastavená politika se jim zatím vyplácí, obci se daří.

 „Jedinou dotací za posledních osm let je ta na nákup kropicího a zametacího stroje. Jinak vše pořizujeme výhradně z našich peněz,“ říká starosta Štítů Jiří Vogel.

Přitom ani ve Štítech tomu tak nebylo vždy. Naopak. Jenže s přebujelými dotacemi naráz skončila radnice po volbách 2006, kdy nastoupil nový starosta. „Město pořád jen bralo dotace, jenže s tím vyrobilo asi 35 milionů dluhu. To je na dva tisíce obyvatel hodně. Vlastně už ani nebylo možné dotace dofinancovat, takže jsme přemýšleli, jak investice řešit jinak a hlavně levněji,“ popsal Vogel.

Radnice zefektivnila práci v městském lese, rozjela vlastní pekárnu, která teď zásobuje pečivem široké okolí. V černých číslech je už také obecní vodovod a rozdíl mezi náklady a nájmy v obecních bytech. A k tomu si může připočítat víc peněz z rozpočtového určení daní.

„Najednou se ukázalo, že peněz je dost i na investice, takže teď už děláme jenom to, na co nám stačí naše peníze, a navíc si většinu prací děláme sami,“ vysvětlil starosta.

Radnice zaměstnala na stálý pracovní poměr řemeslníky klíčových profesí, jako je instalatér, elektrikář, zahradník, ale má také traktoristu a bagristu. A k tomu má stabilně pět zedníků a příležitostně dává práci schopným penzistům.

„Soutěže děláme jenom na práce, které sami nezvládneme. Například výměnu oken nebo novou střechu či asfaltování silnic,“ popsal Vogel.

Městečko stihlo za osm let opravit náměstí, školu, radnici, kulturáky v osadách, ale také kostely či chodníky. Postavilo novou knihovnu, staví kabiny u hřiště a opravuje a staví obecní byty. Těch má už 80.

„S byty se chceme dostat až na stovku. Nestavíme ale nové domy. Využíváme našich domů na náměstí, ve kterých jsou nevyužité nebytové prostory, a ty upravujeme na byty. Za pět let bychom tak chtěli vybudovat dalších dvacet bytů. Mladí tu teď zůstávají, protože je tady dost práce, a zároveň řešíme problém s vylidňováním centra, když tam znovu dostaneme rodiny,“ nastínil.

Jak ve Štítech zjišťují, že ušetří? „Děláme si pravidelně analýzy. Za osm let jsme na tom, co se udělalo, ušetřili šedesát až sedmdesát milionů,“ odhaduje starosta.

Bez dotací se obejdou i Držovice

Štíty však nejsou jediná obec, která si od dotací už pár let drží odstup. Také Držovice na Prostějovsku si před lety vzaly dotaci na kompostování a cyklostezku, ale jinak už hospodaří jen za své. Už od vzniku obce v roce 2006, kdy se odtrhly od Prostějova. Na rozdíl od Štítů obec zaměstnává jen tři lidi na venkovní práce. Firmy si na zakázky vybírá v konkurzech.

„Než se hrabat ve složité administrativě kolem dotací a probouzet se s obavou, jestli je všechno v pořádku, radši děláme jen za své,“ uvedla starostka Držovic Blanka Kolečkářová.

Největší investicí byla v obci přestavba bývalého učiliště na kulturní dům. V Držovicích stihli od roku 2006 opravit školku nebo hasičskou zbrojnici. Lidé oceňují nový bezdrátový rozhlas nebo nová světla veřejného osvětlení. Obec rovněž opravila mosty na místních komunikacích.

„Děláme bez úvěrů, takže se nemůžeme zadlužit. Když se hospodaří v obci jako v dobré domácnosti, není s tím problém a dá se udělat opravdu hodně,“ míní starostka Držovic.