Na nový druh, který bourá zažité představy o láčkovkách, vědci narazili na Borneu při své výpravě do indonéské provincie Severní Kalimantan.
„Své až jedenáct centimetrů velké pasti umístil pod zem, živočichy lapá v dutinách nebo přímo v půdě. Většinou v jejích pastích končí bezobratlí, především mravenci, různí roztoči a brouci,“ nastínil Martin Dančák z olomoucké katedry ekologie a životního prostředí.
Na rozdíl od všech ostatních láčkovek vytváří tento druh kromě nadzemních výhonů také krátké podzemní lodyhy, které zpravidla vrostou do nějaké dutiny, v níž poté vytváří listy. Zatímco vlastní pasti jsou výrazně hnědočerveně zbarvené, listy, ze kterých vyrůstají, mají bílou barvu. Postrádají totiž chlorofyl.
Pasti nově objeveného druhu láčkovky. Pro zvětšení klikněte.
„Zajímavé je, že kromě kořisti jsme u podzemních pastí láčkovky objevili také spoustu živočichů, kteří se na toto prostředí adaptovali, a rostlina je nestráví. Žijí tam například larvy komárů, hlístice a jeden druh červa, který byl po naší expedici také popsán jako nový druh,“ podotkl Václav Čermák z lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy Univerzity.
Nově objevený druh láčkovky roste v této části Bornea na hřebenech a vrcholcích hor. Masožravka své pasti ukrývá do podzemí zřejmě kvůli tomu, že úzké hřbety hor mohou poměrně rychle vysychat, zatímco v podzemních dutinách je naopak vlhko a hemží se to tam potravou.
Pro rostlinu je proto výhodné pasti umisťovat právě tam a zajistit si díky tomu stabilní přísun živin.
„Je to ale zatím jen naše hypotéza,“ podotkl Dančák.
Roli sehrálo i objevitelské štěstí
Láčkovku stydlivou vědci objevili i díky náhodě. Během několikadenního výstupu na jednu z hor si všimli rostliny, která neměla žádné pasti, avšak dle stavby těla ji určili jako láčkovku. Při bližším zkoumání pak našli pasti jen na mladých rostlinách a u jedné dospělé objevili past téměř celou vnořenou do půdy.
Zpočátku si ale členové expedice mysleli, že se nejspíš jedná o náhodu danou místními podmínkami.
„Při výstupu na vrchol hory jsme ovšem stále nacházeli nové a nové rostliny bez pastí a pořád nám to vrtalo hlavou. Pak kolega Ľuboš Majeský z katedry botaniky během fotografování strhl porost mechu, kterým byla porostlá spodní část jednoho stromu. Pod mechovým polštářem se najednou objevily nádherně vyvinuté konvičky této láčkovky,“ popsal Dančák.
Vědci následně pátrali dál a objevili další konvičky, které byly ukryté v temné dutině pod stromem.
„Poté jsme obhlédli víc podobných stromů, u kterých láčkovky rostly. Zjistili jsme, že tento druh své výhony skutečně směřuje pod zem a v dutině vytváří pasti záměrně,“ doplnil Majeský.
Lesy ohrožuje přeměna na palmové plantáže
Odborníci předpokládají, že objevení pozoruhodného druhu masožravky, o kterém už referovali v mezinárodním vědeckém časopise PhytoKeys, by mohlo napomoci k ochraně místních lesů.
„Podtrhuje význam tropických deštných lesů Bornea a jejich mimořádnou biodiverzitu. Doufáme, že objev této nové masožravé rostliny pomůže zachovat ráz tamní krajiny a zastavit či zabrzdit další přeměnu lesů na plantáže palmy olejné,“ dodal další účastník výpravy Wewin Tjiasmanto z Indonéského centra pro ochranu mokřadních biotopů.
Láčkovky jsou masožravé rostliny, které rostou především právě v jihovýchodní Asii. Tyto popínavé liány vytváří na konci listů důmyslné pasti na hmyz v podobě konviček s tekutinou uvnitř, které jsou zpravidla nápadně zbarvené.
Kvůli tomu se láčkovky staly populární a v Evropě se tyto okrasné rostliny pěstují už od konce 18. století. Běžně se s nimi mohou lidé setkat ve sklenících nebo v hobbymarketech.
