Výzkum, který byl publikován ve speciálním čísle prestižního odborného časopisu Molecules, přinesl řadu zajímavých zjištění jak pro vědce, tak i laiky. Díky souhře různých oborů mohli experti zjistit více o životě prvních evropských zemědělců a možná dokonce odhalili prastaré kořeny současné balkánské kuchyně.
Například se neprokázal dosud převažující názor, že pralidé od Ochridského jezera jedli hlavně tamní ryby, což bylo odvozováno jak od přírodních podmínek místa, tak třeba i oválného tvaru pekáčů. Analýzy ale ukázaly, že pekáče byly zřejmě používány pro široké spektrum jídel.
Že šlo mimo jiné o pokrmy s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami je navíc zajímavé i kvůli tomu, že podobné jídlo se dodnes v Severní Makedonii připravuje pod názvem selské maso a je velmi oblíbené.
Odborníci odebrali vzorky z povrchu pravěkých nádob v roce 2019 v rámci letní archeobotanické školy, kterou pořádá Jihočeská univerzita a makedonské archeologické instituce.
Fragmenty keramických pekáčů zkoumali severomakedonští archeologové, kteří určili, že pochází z mladé fáze balkánského neolitu, tedy mladší doby kamenné. Jeden z pekáčů pak dokonce zrekonstruovali. Především ale ještě před konzervací úlomků odebrali několik centimetrů velký zlomek spálené organické hmoty.
Vědci využili řadu různých metod
Její vzorky pak byly zpracovány v několika českých a zahraničních laboratořích, mimo jiné třeba na univerzitě v italské Modeně. V Česku šlo kromě zmíněné českobudějovické vysoké školy ještě o univerzity v Plzni a Olomouci.
Vědci ve spečené hmotě objevili mimo jiné pozůstatky mikroskopických hub, což podle nich svědčí o tom, že dávní uživatelé pekáčů nebyli při čištění příliš pečliví.
„V řadě vzorků byla identifikována velká řada sloučenin, z nichž nejvýznamnější byla detekce cholesterolu. Tato látka byla ve vysokých koncentracích nalezena v jamkách na dně pekáčů a ‚připečených‘ vrstvách na vnitřní stěně. Toto zjištění určilo další směr výzkumu,“ nastínil Lukáš Kučera z katedry analytické chemie Univerzity Palackého.
Vědci se následně zaměřili na mikroskopickou analýzu rostlinných fytolitů, tedy „kostry“ rostlin, a také na zkoumání škrobových zrn, které při pečení neolitické potravy nepodlehly tepelné přeměně.
S využitím mikroskopů následně objevili přítomnost divokých rostlin z čeledi liliovitých a rodů bér a orobinec. Rovněž našli škrobová zrna poukazující na možnou přítomnost cereálií, jejichž využívání je velmi pravděpodobné. Potvrdil ho i nález zlomku chlupu larvy rušníka obilního, tedy brouka, který škodí především zásobám obilí a mouky.
Důležitou roli sehrála také imunologická analýza, při které byla v několika vzorcích zjištěna přítomnost denaturovaných proteinů vepřového masa, a dva vzorky včetně větší organické napečeniny byly datovány v americké Atlantě radiokarbonovou metodou.
„Při výzkumu byla vůbec poprvé v takovém rozsahu využita kombinace chemické a archeo-botanické analýzy. V archeologii se nám tak otevírají úplně nové možnosti, o kterých se nám nedávno ještě ani nesnilo,“ uzavřel jeden z vedoucích výzkumu Jaromír Beneš z Jihočeské univerzity.
