Bittnerová, která pro město pracovala 10 let, si však stojí za svým. „Podle mého názoru a dostupných indicií lobbistická skupina budoucího provozovatele řídí akci přes vedení města, a to jen ke svému prospěchu,“ tvrdí. „Vše se děje tak, aby nemohla vzniknout sebemenší konkurence na budoucího provozovatele autobusového nádraží,“ dodává šéfka šumperského odboru.
Úřednice se už dohodla s městem na ukončení pracovního poměru. „Jednání probíhala za zády odboru, mé podněty a připomínky nebyly akceptovány. S celou záležitostí, špatným technickým řešením a budoucími problémy s dotací nechci být jakkoli spojována,“ zdůvodnila své rozhodnutí Bittnerová.
Firma dění kolem projektu nekomentuje. „Společnost ČSAD Ostrava se nebude vyjadřovat k dílčímu prohlášení jedné zaměstnankyně městského úřadu,“ sdělil člen představenstva Petr Nemrava.
Město: Pozemky byly územím nikoho
Místostarosta Tomáš Spurný, jenž má projekt za město na starosti, kroky vůči ČSAD včetně pozemkové dohody obhajuje. Podle něj je současný stav důsledkem privatizace. V roce 1994 totiž došlo k tomu, že se firma stala majitelem výpravní budovy, ale nebyly dořešeny pozemky pod stanovišti, které tak až do současnosti byly územím nikoho.
„Dohodli jsme se s ČSAD, že jim dáme náš pozemek, cca 400 metrů čtverečních, v blízkosti Jesenické a k tomu jeden milion korun. Bylo to náročné, ale městu se tak otevřela možnost, jak řešit celý prostor,“ vysvětlil Spurný. Dodává, že jinak nebyla šance, jak prostor zrevitalizovat a získat na něj dotaci.
Také podle starosty Zdeňka Brože je pozemková dohoda s ČSAD pro město prospěšná.
„Bez dohody bychom se ocitli v nebezpečí, že můžeme v budoucnu o pozemek pod autobusovým nádražím přijít a ztratíme definitivně vliv. A nepomohl by ani soudní spor o nedořešené pozemky, který může trvat řadu let a mít rovněž nejistý výsledek. Dohoda, k níž došlo, byla nejlepším řešením,“ uvedl.
Místostarosta Spurný zdůraznil, že budoucí provozovatel vzejde z veřejné soutěže. „Budeme žádat o dotaci, takže proběhne konkurz. A my neumíme ani nechceme nastavit podmínky tak, aby byl předem znám vítěz, jak si myslí paní Bittnerová. Takže se uskuteční regulérní soutěž na provozovatele,“ zdůraznil Spurný.
ČSAD Ostrava přesto bude mít výhodu. Na pozemku, který společnost získala od města, totiž postaví novou výpravní budovu a původní zrekonstruuje pro jiné účely, mohla by zde vzniknout například pobočka pošty. Pokud by město vybralo jiného provozovatele než ČSAD, ten si tak bude muset od firmy coby majitele prostory pronajímat.
S objezdem i pásy pro cyklisty úřednice narazila
S vedením města se dnes už bývalá šéfka odboru rozvoje a investic rozcházela i v názoru na řešení celého prostoru. Kromě proměny nádraží a přednádraží k situaci přistupovala komplexně a navrhla na úkor části plochy vybudovat kruhový objezd, který by vylepšil dopravní situaci v místě.
Konkrétně by umožnil snazší výjezd autobusů ze svých stanovišť a aut z plánovaného parkoviště na frekventovanou komunikaci. „Konzultovali jsme to s krajem a dopravními odborníky. Bylo doporučeno ponechat nádraží ve větším rozsahu. To nebylo nic proti paní Bittnerové, ale snaha co nejlépe celý prostor vyřešit ve prospěch cestující veřejnosti,“ sdělil Spurný.
Neprošly ani Bittnerovou navrhované pásy pro cyklisty po celé Jesenické.
„Odborníci se shodli, že není možné protáhnout celou ulicí cyklopruhy bez jejich častého přerušování. Řešit to dílčími úseky a opakovanými nájezdy na komunikaci není rovněž dobré. Všechny průzkumy říkají, že je podstatně bezpečnější pohybovat se na kole v proudu vozidel než opakovaně vybočovat z cyklopruhu na frekventovanou komunikaci,“ uzavřel Spurný.
