V doslovném překladu je whistleblower ten, kdo hvízdá na píšťalku. Přenesený význam označuje člověka, který upozorní na podezřelé nebo trestné jednání na svém pracovišti, přičemž jedná v dobré víře a nesleduje vlastní prospěch. Whistleblowerem se před dvěma roky stal právě Středa.
Celý příběh začal v létě před dvěma roky. Středa pracoval jako řidič při eskortách a kontrolních nebo služebních cestách a díky tomu věděl, že si ředitel věznice a jeho zástupce nechávali ze zdrojů vězeňské služby platit profesní školení řidičů.
Podle Středy to bylo neoprávněně, protože školení k výkonu svých funkcí nepotřebovali. To ostatně později potvrdilo i oddělení stížností a kontroly odboru vězeňství na ministerstvu spravedlnosti. Vedení olomoucké vazební věznice to však odmítlo.
„Já jsem žádný výsledek kontroly neviděl, takže k tomu nemohu nic říct. Ale jsem přesvědčen, že jsme žádný zákon ani předpis nemohli porušit,“ hájil se ředitel věznice Jiří Ruprecht.
Jiřímu Středovi však poté v práci nastaly velmi krušné časy. Vězeňská služba ho nejdřív dočasně převelela na druhý konec republiky do zařízení pro uprchlíky a později ho z práce úplně vyhodila. Oficiálně proto, že neprošel psychologickým posudkem.
Vyhazov č. 1 ministr zrušil
Středa však vyhazov vnímá jako odvetu a stěžoval si u ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Domáhal se například toho, aby v řízení o propuštění vězeňská služba vycházela i z dřívějších psychologických posudků.
„Správní orgán nejprve informoval, že dřívější psychologické posudky byly skartovány. Poté, co byla tato skartace ministerstvem spravedlnosti označena za rozpornou s právními předpisy, správní orgán změnil stanovisko a přípisem generálního ředitele vězeňské služby vyrozuměl, že původní informace o skartaci byla mylná. V důsledku toho nemohly být předchozí psychologické posudky zohledněny,“ uvedl ministr Pelikán.
Středa chtěl do spisu založit také další dokumenty a ani to mu nebylo umožněno. „Tyto zásadní vady mohly mít za následek nesprávnost posudku o osobnostní způsobilosti, a v důsledku toho mohly mít vliv na rozhodnutí o skončení služebního poměru,“ konstatoval v březnu Pelikán - a rozhodnutí o skončení služebního poměru zrušil.
Poté přišel vyhazov č. 2
Ani to však Středovi nepomohlo. Od vězeňské služby před časem obdržel nové oznámení o řízení ve věci služebního poměru.
„Jeho předmětem je moje opětovné propuštění ze služebního poměru, a to na základě stejného psychologického posudku, na jehož podkladě jsem byl již jednou nezákonně propuštěn,“ nechápe Středa.
Opět si podal stížnost, tentokrát pro podjatost, a se svým případem je odhodlán jít až k soudu. Ostatně, tam už jednu žalobu podal. Vězeňská služba však soudu předložila nedávné rozhodnutí ministra Pelikána, který první propuštění zrušil. Soudcům v danou chvíli nezbylo, než aby konstatovali, že není o čem jednat, a celý případ zastavili.
Vězeňská služba odmítla případ a jeho nejnovější peripetie komentovat. „Celou věc řešíme podle dikce zákona. Je to záležitost, která je v běhu, a my se k ní nebudeme blíže vyjadřovat,“ sdělila mluvčí Petra Kučerová.
Dozorce za volantem autobusu
Jiří Středa se však vzdát rozhodně nehodlá. Už v roce 1978 podepsal protirežimní Chartu 77 a měl velké problémy s StB. O čtyři roky později proto emigroval do Francie a pobýval rovněž v Kanadě.
Do České republiky se vrátil v roce 2004, působil v charitativních misích v Kosovu a v Čečensku. V roce 2008 nastoupil jako strážný-řidič do Vazební věznice Olomouc.
„Jsem zklamaný, že to trvá tak dlouho, ale když vidím, jaká je v naší zemi v současné době situace, tak se tomu ani tak moc nedivím. Jsem zklamaný, že úřady nepracují tak, jak by měly, ale vyznávám hodnoty, na kterých trvám, a budu vyžadovat, aby se spravedlnost projevila. Základem je, že jsem vypovídal pravdu, a dopadl jsem tak, že mě vyhodili. Neuvěřitelné,“ kroutí hlavou Středa, který si krátce po prvním vyhazovu našel práci jako řidič autobusu.
Dokud se jeho případ nevyřeší je zároveň opět i příslušníkem vězeňské služby.
