Podle místostarosty Jeseníku Petra Procházky kvůli nynějšímu systému jesenické vodárenství už léta strádá na úkor jiných. „Jsme nespokojeni, že Jeseník je z pohledu investic do vodárenství dlouhodobě podfinancován a tento problém přetrvává,“ zlobí se Procházka.
Město má sice v akciové společnosti podíl 65 procent, při hlasování o investicích a dalších klíčových otázkách mu to však není nic platné. V představenstvu má totiž jeden hlas z osmi. Tedy stejně jako nesrovnatelně menší vesnice zapojené do Vak.
„Jedinou cestou, jak dosáhnout nápravy, je změna stanov. S tím ale nesouhlasí další akcionáři, takže je to patová situace,“ krčí rameny Procházka. Jeseník podle něj například potřebuje odkanalizovat ulici Na Pile, ale pořád mají přednost jiné akce v malých obcích.
„Logicky by měl mít Jeseník hlavní slovo, což samozřejmě neznamená, že bychom nebyli solidární a stahovali všechny investice do města,“ prohlásil jesenický místostarosta.
Jeseník nyní dostává nejvíc peněz na investice, zní z vesnic
Vedle Jeseníku jsou akcionáři Vak obce Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Hradec, Nová Ves, Lipová-lázně, Ostružná a Písečná. S argumenty Jeseníku nesouhlasí.
„Je to těžké. Vedení Jeseníku má utkvělou představu, že se pro město dělá málo. Přitom to není pravda. V posledních třech letech jde do Jeseníku zhruba 80 procent peněz na investice,“ odmítá argumenty většinového akcionáře starosta Písečné a současně předseda představenstva Vak Jan Konečný.
Jeseník ale oponuje a tvrdí, že dříve se investovaly daleko větší peníze, které šly ovšem převážně do vesnic. „Obce nechtějí slyšet, že my dáváme do systému 75 procent všech financí, které od akcionářů plynou, a platíme tak většinu nákladů společnosti,“ kritizuje akcionáře Procházka.
Místostarosta Jeseníku: Každý musí cítit, že to není v pořádku
Podle něj je potřeba jednat a stav, kdy město platí nejvíc, ale má stejný hlas jako malá vesnice, kde je provoz vodovodu či kanalizace vysoce ztrátový, změnit.
„Každý musí cítit, že to není v pořádku,“ míní Procházka.
Jeseník například protestoval proti výši nákladů na plánovanou rekonstrukci čističky v Bělé pod Pradědem za 40 milionů. Městu se částka zdála příliš vysoká.
Starosta Bělé pod Pradědem Miroslav Kružík naopak investici hájí.
„Čistička je stará 40 let. Přece nebudeme teď investovat jenom do technologie, když budova potřebuje taky rekonstruovat. Kdybychom ji opravovali třeba za několik let, tak se vše jenom prodraží,“ míní Kružík.
