Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Armáda uznala hřbitovy v újezdu Libavá za památky, nebude tam cvičit

  4:53aktualizováno  4:53
Za důležitý mezník ve vztazích mezi civilní a vojenskou správou na Libavé může být považována nedávná dohoda mezi ministerstvem obrany a místním Okrašlovacím spolkem Lubavia. Armáda uznala hřbitovy a pomníky v zaniklých obcích za památky a zavázala se k jejich ochraně.

Na seznam památek ve vojenském újezdu Libavá se dostal mimo jiné i pomníček v Zigarticích, za nímž je zničený hřbitov. | foto: archiv J. Machaly

Příběhy hřbitovů v bývalých obcích Libavska jsou stejně smutné jako osudy tamních obyvatel. Po druhé světové válce muselo 24 vesnic opustit na 14 tisíc lidí a z jejich domovů nezbylo téměř nic. Podobně dopadla místa posledního odpočinku jejich předků.

Armáda se nyní zavázala, že hřbitovy vyznačí ve vojenských mapách jako pietní místa se zákazem výcviku. Bývalým rodákům a jejich potomkům zároveň umožní vstup do vojenského prostoru, aby mohli hřbitovy navštěvovat. To platí i pro členy spolku Lubavia, kteří zase souhlasili, že o hřbitovy a další zbylé pamětihodnosti na Libavé se budou starat zdarma.

Na seznamu takzvaných památek místního významu určených k ochraně je 14 hřbitovů a 22 pomníčků, památníků nebo křížů.

„Pro rodáky, ale i pro nás všechny, kdo máme k těmto věcem nějaký vztah, je to mezník. Armáda přiznala, že tyto památky ve vojenském prostoru jsou, a dohodli jsme se, kdo a za jakých podmínek se o ně bude starat,“ řekl předseda Okrašlovacího spolku Lubavia Jindřich Machala.

Spolek bude organizovat návštěvy v újezdu za civilní stranu

Spolek složený z 24 členů už nyní dobrovolně pečuje o zbylé připomínky života někdejších obyvatel a Machala působí také jako průvodce odsunutých sudetských Němců.

Ukázky chráněných památek

Zda se do rodných míst dostanou, dosud záleželo na dobré vůli újezdního správce. To už teď neplatí. Návštěvy dostaly jasná pravidla.

„Vzhledem k činnosti, která ve Vojenském újezdu Libavá probíhá, a stanoveným režimovým a bezpečnostním opatřením budou návštěvy pietních míst povolovány formou společných návštěv ve stanoveném čase a prostoru v závislosti na činnosti v újezdu,“ uvedl mluvčí armády Jan Šulc.

Návštěvy bude za civilní stranu organizovat spolek Lubavia. Povolenky bude vydávat újezdní úřad.

„O vydávání povolení vstupů pro jednotlivé osoby mimo tyto společné návštěvy se neuvažuje,“ doplnil Šulc.

Většinu hřbitovů už dnes lidé na Libavé nenajdou

Zkáza hřbitovů na Libavé začala už brzy po odsunu německých obyvatel v roce 1946. Už tehdy všechno cenné odnesli noví přistěhovalci. Zbytek dokonala armáda, která se na území usadila v 50. letech.

Například hřbitov ve Velké Střelné byl součástí tankodromu, v Rudoltovicích zase náhrobky překážely dělostřelcům, kteří proto celý hřbitov shrnuli do jednoho velkého valu. Náhrobní kameny ze Smilova skončily v základech srubového tábora.

„Některé hřbitovy byly ušetřeny, protože nebyly tolik na ráně, ale většinu dalších dnes těžko najdete,“ tvrdí Machala.

Po podpisu dohody už budou mít vojenské jednotky zakázáno cvičit na pietních místech. S ohleduplností k nim budou muset přistupovat i zaměstnanci Vojenských lesů a statků.

„V prostorech bývalých hřbitovů jsme omezili výcvikové aktivity, například je zde zakázán přejezd techniky či ženijní budování. Cvičící vojska o těchto opatřeních informujeme před zahájením výcviku v újezdu,“ řekl armádní mluvčí Šulc.

Spolek pečuje o pomníky, sochy či kapličku

U každého hřbitova už dnes stojí informační tabulka, členové spolku Lubavia chtějí ale přidat další, aby byly hřbitovy znatelné z více stran.

„Rozhodně však nechceme pietní místa oplocovat,“ vyvrací Machala jednu z místních fám.

Spolek Lubavia se bude starat i o pomníčky, památníky nebo kříže u cest. Na seznamu památek, které bude mít v péči, je například socha Panny Marie z roku 1912, která stojí na kopci nad bývalou cestou z Vojnovic do Staré Vody. Památku, již hodně poškodila střelba, bude potřeba očistit a zakonzervovat.

Pečovat bude spolek také o středověké tvrziště (místo, kde stávala tvrz - pozn. red.) ve Velké Střelné, které pochází už ze 13. století, tedy z doby, kdy Libavsko začali osidlovat první němečtí kolonisté.

Na seznam se dostala i takzvaná vojnovická kaplička z roku 1800, kterou spolek loni kompletně opravil, zprovoznil a nechal také vysvětit. Uvnitř je zvon z dělostřelecké nábojnice a ruského vojenského kladívka (více čtěte zde).

Poslechněte si, jak zní zvuk netradičního zvonu kapličky




Nejčtenější

Zázrak v Rychlebských horách. Z ruiny na zboření je skvostná Tančírna

Tančírně hrozilo zřícení. Obec Bernartice ji vrátila zašlou krásu.

Secesní Tančírna v Račím údolí sloužila jako výletní restaurace a místo pro zábavu a tanec, pak pro dětské tábory a...

Olomouc - Plzeň 0:0, aktivní domácí lídra potrápili a jsou druzí

TŘETÍ PROTI PRVNÍMU. Takové byly pozice Olomouce a Plzně v tabulce před...

Plzeňští fotbalisté teprve podruhé v ligovém ročníku ztratili body, podruhé v utkání neskórovali. V 17. kole remizovali...



Za prohru pro sázky nabízeli až 20 tisíc eur, říká šéf fotbalového klubu

Šéf fotbalového klubu 1. HFK Olomouc Vladimír Dostál.

V létě 2013 šokoval šéf 1. HFK Olomouc Vladimír Dostál fotbalovou veřejnost, když podal trestní oznámení, protože měl...

Rozeznít sedmitunový zvon je zážitek, při nepozornosti ale může i zabít

U příležitosti 72. výročí obnovení Univerzity Palackého se v Olomouci rozezněl...

Nepříliš často slýchaný zvuk největšího zvonu dómu svatého Václava se ve středu rozezněl Olomoucí. Jedním ze šesti...

Penalta? Držení už bylo za hranou, myslí si olomoucký Plšek

Olomoucký Jakub Plšek atakuje plzeňského obránce Lukáše Hejdu v ligovém utkání.

Záložník Jakub Plšek nahradil na hrotu olomouckého útoku Jakuba Řezníčka, zimního hosta z Plzně, který proti svému týmu...

Další z rubriky

Sedláky vedli jak nějaké vrahy, vzpomíná pamětnice na procesy z 50. let

Božena Šimanská.

Je začátek devadesátých let, doba porevoluční euforie, přesto se nově zvolená zastupitelka Přerova Božena Šimanská na...

Nostalgie po časech OP Prostějov zůstává, tradici dál udržují menší firmy

Logo Oděvního podniku Prostějov na budově firmy.

Zhruba před deseti lety s nástupem světové ekonomické krize se textilní gigant OP Prostějov začal dostávat do vážných...

Hledaného muže chytili na Prostějovsku, po D46 se řítil stoosmdesátkou

policie radar měření rychlost celostátní akce

Cizince, na nějž je vydaný evropský zatykač, dostihla spravedlnost na Prostějovsku. Upozornil na sebe v úterý, když jel...

Najdete na iDNES.cz