Vyhověl tak odvolání obžalovaného Michala Sosíka, který se bránil tím, že střílel v sebeobraně.
Soudci odvolacího soudu vzali v potaz prohlášení viny obžalovaného, které krajský soud nepřijal, což podle vrchního soudu nebylo správné. Dosud netrestanému Sosíkovi hrozila sazba deset až 18 let.
Vrchní soud také Sosíkovi snížil o 200 tisíc korun náhradu škody každému ze sourozenců zabitého mladíka. Matce zastřeleného musí muž zaplatit milion korun a bratrovi a sestře po půl milionu.
Obhájce Ivo Kráčmar zdůraznil, že obžalovaný nebyl dosud trestán a podle znaleckého posudku není závislý na alkoholu a žil řádným způsobem, pracoval, měl ve své péči syna.
„Byli jsme nuceni se zabývat nepřijetím prohlášení viny, a to z toho hlediska, zda to bylo správné rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť prohlášení viny je okolností, ke které se má přihlédnout při úvahách o trestu,“ uvedl soudce Vladimír Štefan.
„Soud toto rozhodnutí vázal ke skutkovým okolnostem, ale asi si zřejmě neuvědomil to, že ty skutkové okolnosti jsou takové, že nasvědčují v okamžiku v rozhodování prohlášení viny tomu, že obžaloba je v některých směrech nesprávná. Popřípadě, že o sporných otázkách nelze rozhodnout na základě dosud shromážděného důkazního materiálu. Toto ale v dané věci nebylo, protože skutkový popis kopíruje obsah obžaloby a otázky druhu a výměru trestu byly rozhodnuty na základě důkazů shromážděných,“ vysvětlil soudce.
„Máme za to, že i když obžalovaný nesouhlasí s podanou obžalobou v některých aspektech, byť třeba dílčích, a jeho vnitřní psychický vztah byl, nebo je z části negativní, tak prohlášení viny je procesním nástrojem obžalovaného,“ dodal.
Ne všechny okolnosti předcházející střelbě byly navíc podle soudce nějakým způsobem vyváženě hodnoceny.
„Soud prvního stupně uvádí váhový a výškový nepoměr aktérů, nebere ale v úvahu handicap obžalovaného, v důsledku kterého ten fyzický konflikt skončil v jeho neprospěch. Z dokazování vyplývá, že tato okolnost musela být poškozenému známá, protože spolu například řezali dřevo a muselo být zjevné, že obžalovaný byl handicapován, takže nelze jen mechanicky hodnotit poměr sil,“ upozornil soudce.
„Soud také nevěřil obžalovanému psychický stav, ta situace však byla velice rychlá, dynamická, všichni byli pod vlivem alkoholu, a konflikt gradoval, a to nejen ze strany obžalovaného,“ podotkl dále.
„Trest byl korigován jako nepřiměřeně přísný,“ uzavřel rozhodnutí Štefan.
Revolver v ledvince
Incident se odehrál loni 11. února před jedním z rodinných domů. Podle obžaloby Sosík po potyčce s obětí vytáhl z ledvinky revolver, a když se k němu mladík přiblížil zhruba na metr, třikrát na něho vystřelil.
Sosík již u krajského soudu prohlásil svou vinu, soud však jeho prohlášení nakonec nepřijal, poukázal na některé rozpory a přistoupil k dokazování.
Sosík vypověděl, že šlo z jeho strany o subjektivní pocit obrany - mladík na něj prý bezdůvodně zaútočil. Popsal, že ho agresor několikrát udeřil pěstí, přerazil mu nos a roztrhl mu obočí, takže nakonec jako napadený prý instinktivně vytáhl z ledvinky zbraň a vystřelil.
Ruský samopal
Po střelbě odešel do domu a zbraň položil na stůl. Podle dalších svědků však před potyčkou vyhrožoval své partnerce, kterou i udeřil, což podle ženy jejího syna rozlítilo.
Sosík byl odsouzen i za to, že si v roce 2016 bez povolení opatřil ruský samopal ze druhé světové války a revolver, dále také malorážku s optickým zaměřovačem, další malorážku a tlumiče. Zbraně mu policie zabavila po domovní prohlídce. Obžalovaný, který vlastnil zbrojní průkaz, uvedl, že je měl pro sběratelské účely.
16. března 2022 |
