Do Olomouce se na pět měsíců přestěhovala i mistrovská díla jako obraz líčící proslulé setkání Alexandra Velikého s Diogenem ze Sinópy od benátského malíře Gaspara Dizianiho či autoportrét Petra Brandla, jednoho z nejvýznamnějších představitelů českého baroka.
Návštěvníci ale mohou obdivovat také bohatě iluminovanou Strahovskou bibli z 80. let 15. století, Atlas věhlasného kartografa, astronoma a matematika Gerharda Mercatora z roku 1595, kresby benátského manýristy Jacopa Negrettiho zvaného Palma il Giovane nebo významného barokního sochaře Josefa Winterhaldera staršího.
Výstava klášterních skvostů |
Výstava je podle kurátorky Heleny Zápalkové pro olomoucké diváky o to zajímavější, že historie Strahova a jeho sbírek je s Olomoucí těsně spjata.
„Strahovský klášter byl totiž v roce 1143 založen olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, s podporou pražských biskupů Jana a Oty, českého knížete a pozdějšího krále Vladislava a jeho ženy Gertrudy,“ vysvětlila kurátorka.
„Věříme, že exkluzivní výběr ze strahovských kolekcí umění, literatury, hudby i kuriozit poslouží návštěvníkům jako speculum mundi, tedy zrcadlo světa, nejen k potěše oka i ducha, ale také jako klíč k poznání i pochopení světa,“ dodala.
K vidění je i „drak“ vyrobený z těla rejnoka či Mozartovy opery
Atraktivní podívanou slibuje právě strahovský kabinet kuriozit. „Vystavíme vzácný preparát draka vyrobeného z těla rejnoka nebo ukázku z unikátní dendrologické knihovny,“ upozornila Zápalková. Na své si ale přijdou třeba i milovníci hudby.
„Z kolekce, kterou odborně spravuje České muzeum hudby, ukážeme fragmenty dobových opisů Mozartových oper Don Giovanni a Idomeneo,“ dodal kurátor strahovských sbírek Libor Šturc. Kromě nich jsou ale také představeny například i skvosty z tamní knihovny.
Výstava trvá do 26. dubna 2015, od pětadvacátého až do osmadvacátého prosince je možné ji navštívit zdarma stejně jako další expozice olomouckého Muzea umění (více čtěte zde).
