Vzácná labuť zpěvná, která se objevila před třemi lety na Hradeckém rybníce v Tovačově a o které hovořili ornitologové jako o raritě a senzaci, je zpět. Labuť, které místní neřeknou jinak než Zpěvanka, se na Přerovsko vrátila s novým přítelem, který je ze stejného druhu.
"Je to velká událost. Počet labutí zpěvných byste totiž v rámci České republiky napočítali na prstech jedné ruky. Navíc jediný jejich pár u nás zaznamenali pouze v Šumvaldě," popisuje přerovský ornitolog Adolf Goebel.
To, že je nová labuť skutečně samečkem, potvrzuje podle něj i to, že odhání od Zpěvanky samečky labutě velké. "Je to jejich teritoriální zvyk," vysvětluje ornitolog.
Pomocí límců jsou sledovány stovky labutí
Labuť zpěvná v Tovačově se snadno pozná podle žlutého límce s kódem, který nosí na krku. Je také poměrně krotká, od lidí se nechá i nakrmit. Na Moravě byla dlouho osamělá. Předloni na jaře to chvíli vypadalo, že našla zalíbení v samci labutě velké. Pár ale nakonec nezahnízdil.
Labutě zpěvné jsou unikát. V Česku žije pouze do pěti jedinců.
Zpěvanka se poté přesunula z tovačovských rybníků do blízkosti Kojetína a na čas se ornitologům dokonce ztratila. Nakonec ji našli v Kroměříži. Zpátky na Přerovsko se vrátila až nyní. "Kdyby se tady podařilo labutím zahnízdit, byl by to u nás absolutní unikát," věří Goebel.
Výskyt labutě zpěvné v Olomouckém kraji je jediným zaznamenaným dlouhodobým pobytem tak daleko na jihovýchod. "A to jsou jich pomocí značkovacích límců sledovány stovky," říká koordinátor značkování labutí v Německu Axel Degen. Poznávacím znakem labutě zpěvné je podle něj zbarvení zobáku, který je vpředu černý a u hlavy žlutý.
"K hnízdění preferuje nejrůznější typy bažin, může však zahnízdit v těsné blízkosti prakticky jakýchkoliv velkých vodních ploch. Hnízdo si staví především z rákosu a jiných travin rostoucích poblíž vody," doplňuje Degen.
Zajímavostí je, že labuť velká je národním ptákem Finska – objevuje se také na finských jednoeurových mincích.
