Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z územního plánu Olomouce vypadl severní spoj, mrakodrapy a obří brány zůstaly

  15:46aktualizováno  15:46
Návrh nového územního plánu Olomouce začíná dostávat přesnou podobu. Město do něj na základě připomínek obyvatel zapracovalo stovky změn, takže z něj například zmizel takzvaný severní spoj, a naopak zůstaly výškové budovy, obří vítací brány či stěhování úřadu práce.
Olomouc (na leteckém snímku centrum města) je opět blíž k finálnímu návrhu nového územního plánu, který výrazně ovlivní tvář hanácké metropole.

Olomouc (na leteckém snímku centrum města) je opět blíž k finálnímu návrhu nového územního plánu, který výrazně ovlivní tvář hanácké metropole. | foto: Libor TeichmannMF DNES

Zastupitelé krajského města budou příští týden ve středu schvalovat takzvané pokyny, kterými se budou řídit architekti při práci na konečném návrhu městského územního plánu. V něm už se nepočítá třeba se severním spojem, který měl být jakýmsi obchvatem centra zasahujícím hlavně čtvrť Lazce.

"Na sousloví severní spoj můžeme zapomenout. Kdo se snad obával stavby nějakého velkého obchvatu, může být klidný. Pokud se na severu města bude někdy silniční síť rozšiřovat, půjde jen o její doplnění běžnými místními komunikacemi. Nic monstrózního," potvrdil primátor Martin Novotný.

Nový územní plán tak pro tyto silnice jen "pohlídá" pozemky. "Vymezí takzvané koridory, na nichž se kvůli budoucím plánům s horizontem dvaceti či třiceti let nebude moci stavět," doplňuje primátor, který vyzdvihuje, že se na podobě nového územního plánu podíleli také sami Olomoučané. Ti mohli posílat své námitky a připomínky. Na radnici se jich sešlo několik set.

"Úplně, či alespoň z části jsme vyhověli bezmála třem čtvrtinám těchto podnětů," upřesňuje vedoucí odboru koncepce a rozvoje na magistrátu v Olomouci Radek Dosoudil. Patří mezi ně například škrtnutí stavby viladomů v prostoru mezi Dlouhou ulicí a Mlýnským potokem. "Původní plány obsahovaly jak výstavbu bydlení, tak novou zeleň. V budoucnu zde bude jenom park," dodal.

Mrakodrapy i obří vítací brány jsou stále ve hře

Pokud zastupitelé ve středu pokyny k územnímu plánu, které mají celkem 340 stran, schválí, dostanou je na stůl architekti z brněnské kanceláře Knesl a Kynčl. Od nich pak do sedmi měsíců vzejde návrh nového územního plánu. Ten následně ještě čekají další projednávání.

"Ovšem zde už budou k jednotlivým lokalitám vymezeny konkrétní varianty toho, co by se zde mělo v budoucnu dít," přibližuje Novotný.

Termín, kdy by měl nový územní plán začít platit, si radnice stanovila na březen příštího roku. Nyní je tak stále otevřena třeba otázka stavby olomouckých mrakodrapů v areálu Šantovky a na třídě Kosmonautů.

Jednoznačné ano, či ne pak Olomouc prozatím neřekla ani architekty navrženým až čtyřicet metrů vysokým městským branám, které mají vítat auta přijíždějící do města od Brna, Přerova a Ostravy.

"Naopak rozhodnuto je o stěhování pracovního úřadu do Hněvotínské ulice," komentuje plány města Dosoudil. "Zde jsme nesouhlasným reakcím lidí vyhovět nemohli, protože jde o plán Vládní dislokační komise. Nabízeli jsme jí přitom i jiné pozemky, protože si myslíme, že přesun tohoto úřadu na Tabulových vrch není ideální," nastínil.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vlastimil a Jana Blaťákovi (na snímku vpravo jejich právní zástupce) žádají od...
Rodiče postižené holčičky dál bojují s nemocnicí o 17 milionů korun

Odvolací senát Krajského soudu v Olomouci projednává žalobu rodičů těžce postiženého dítěte, kteří požadují od olomoucké nemocnice odškodné 17 milionů korun....  celý článek

Během údržby se na dolní nádrží přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně...
Převrácený jeřáb v elektrárně Dlouhé stráně shodili hasiči do nádrže

Řízeným sesunutím do dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně se rozhodli odborníci řešit problém s autojeřábem, který se zde v pátek převrátil...  celý článek

Nábřežní betonovou zídku už dělníci v Přerově budují u podniku Kazeto.
Dvacet let po katastrofální povodni krotí Bečvu v Přerově první zdi

První obyvatelé Přerova se až dvacet let od katastrofálních povodní v roce 1997 mohou cítit alespoň částečně chránění před velkou vodou. Povodí Moravy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.