Architektonicky cenný Černý dům stojící u olomouckého hlavního vlakového...

Architektonicky cenný Černý dům stojící u olomouckého hlavního vlakového nádraží dostal po zateplení modrou barvu. | foto: archiv L. Pospíšila/Tomáš Frait, MF DNES; koláž: iDNES.cz

Cenný Černý dům odolal výtkám komunistů, modrému zateplení už ne

  • 78
Necitlivé zateplení připravilo Olomouc o další cennou budovu. Poté, co historický vzhled ztratil dům U Zlaté koule, přišel o svou podobu i architektonicky cenný Černý dům. Navzdory boji jeho architekta Ladislava Pospíšila nahradil ojedinělou tmavou fasádu modře natřený polystyren.

Černá barva s kontrastními bílými balkony reprezentovala ve frekventovaném přednádraží desítky let progresivní architekturu. Pospíšil dům projektoval jako součást jednolitého komplexu domů v roce 1958.

„Už v roce 2005 jsem se obrátil na stavební odbor magistrátu s nabídkou, že bych jako autor zástavby na Masarykově třídě, ale hlavně v exponovaném prostoru přednádraží při řešení jejího zateplování zdarma spolupracoval. Byl jsem přesvědčen, že město bude rádo, že získá při řešení změny svého vzhledu zainteresovaného spolupracovníka,“ vylíčil devětaosmdesátiletý Pospíšil.

Stavební úřad ho ale odmítl. Ze zákona se do stavebního řízení nemůže zapojit, pokud není přímo jeho účastník.

„Pochopil jsem, že zákon je tu povýšen nad zdravý rozum. Trvá to dodnes,“ řekl Pospíšil. Upozornil přitom, že zateplování po panelácích výrazně a mnohdy necitlivě mění vzhled i starších cihlových domů přímo v městské zástavbě mimo památkovou zónu.

„Vyřešení barevnosti fasád zde totiž záleželo jen na vůli majitelů či dodavatelů,“ vysvětlil architekt.

V Olomouci na to už před časem doplatil známý dům U Zlaté koule. Od konce 19. století měl neorenesanční fasádu s ozdobnými prvky, po zateplení tu do očí bije kombinace červené a šedivé barvy (více čtěte zde).

Barvu domu musel architekt vysvětlovat i politikům

Zmizením černé fasády přišla Olomouc podle Martiny Mertové, kurátorky sbírky architektury v Muzeu umění, o kus na svou dobu velmi progresivní architektury. Černý dům označila za cenný doklad raného poválečného modernismu.

Černý dům se stal modrým

„Černobílá kompozice fasády byla velmi neotřelá. Autor i jeho nadřízený, jiný významný architekt Karel Typovský, byli kvůli tomu popotahováni až na výboru KSČ,“ doplnila Mertová.

„Někdo z olomouckého okresního výboru přišel s tím, že černá a bílá byly barvy SS. Bylo to absurdní. Tak jsem to samozřejmě nevnímal a nemyslel. Černý dům zkrátka budil pohoršení, použití černé barvy nebylo v časech radostného budování socialismu obvyklé. Musel jsem to proto vysvětlovat a slíbit, že fasáda časem zešedne,“ popsal architekt.

Úřad: Pokud nejde o památku, nemůžeme tomu zabránit

Modré zateplení je ale už zkolaudované. Olomoucký stavební úřad uvedl, že vzhled fasád může ovlivňovat jen v památkové rezervaci a u kulturních památek. Jinde jsou úředníci bezmocní.

„Pokud nátěry fasády - mimo objekty v památkové rezervaci a kulturní památky - nevyžadují opatření nebo rozhodnutí stavebního úřadu, je to věc vlastníků,“ sdělila za stavební úřad mluvčí radnice Radka Štědrá.

Doplnila, že opětovné použití černé barvy na Pospíšilově domě nedoporučil projektant. „A to proto, že fasády s tmavšími barvami vstřebávají více tepla než ty se světlejšími,“ dodala mluvčí.