Alej ve Skaličce na Přerovsku, která zvítězila v letošním ročníku ankety Strom roku. I ona je zahrnuta v nové databázi alejí, která má pomoci zlepšit jejich ochranu a péči o ně.

Alej ve Skaličce na Přerovsku, která zvítězila v letošním ročníku ankety Strom roku. I ona je zahrnuta v nové databázi alejí, která má pomoci zlepšit jejich ochranu a péči o ně. | foto: Petr Francán, Nadace Partnerství

Zdravé aleje má před kácením ochránit jejich nová databáze

  • 0
Olomoucký kraj má jako první v Česku svou databázi alejí. Ta má pomoci starostům, úředníkům i silničářům plánovat péči o cenná stromořadí a také zabránit zbytečnému kácení zdravých stromů.

Období po druhé světové válce bylo pro aleje v Olomouckém kraji tím nejhorším, neboť se stát ani obce o stromořadí podél silnic a cest prakticky nestaraly. Řadu stromů navíc dřevorubci vykáceli kvůli rozšiřování silnic a zbývajícím alejím nikdo nevěnoval potřebnou péči.

Situace se navíc nezlepšila ani po pádu komunismu. Například v roce 2006 začaly správy silnic plošně kácet některé zbytky alejí. Během zimy padly po celé republice stovky zdravých stromů. A stejná situace se opakovala i v zimě 2008.

S tím by ale měl být nyní konec. Pomoci tomu má nová unikátní databáze alejí pro města a státní správu. Starostům, úředníkům i silničářům pomůže plánovat péči o cenná stromořadí, která v Olomouckém kraji dohromady měří přes sedmdesát kilometrů.

"Olomoucký kraj je prvním, který získal podrobnou databázi alejí. Podle zkušeností ze sousedního Německa je systematické mapování prvním krokem k ochraně stromořadí a jejich udržení v krajině," vysvětluje Martin Skalský ze sdružení Arnika.

Databáze má zastavit kácení zdravých stromů a zlepšit péči

Celkový přehled o alejích podle něj jednak umožní plánování péče o jednotlivé stromy a nové výsadby a současně nabídne podklady pro vyhlášení aleje významným krajinným prvkem či její zpamátnění.

"V době, kdy zákon obecně chrání zejména jednotlivé stromy, tak získají obce také důležitý argument proti případnému zásahu do krajinného rázu," podotkl vedoucí kampaně Zachraňme stromy Jakub Esterka.

Na vzniku databáze pracovali několik let lidé z krajského úřadu, Agentury ochrany přírody a krajiny, České inspekce životního prostředí a krajské silniční správy. Ti všichni si od ní slibují především zastavení kácení zdravých stromů, zavedení pravidelné odborné péče a také postupné obnovování významných stromořadí.

Aleje mapovalo třicet studentů, informace doplní i starostové

Databáze navazuje na tištěnou mapu alejí, kterou vydalo sdružení Arnika ve spolupráci s Univerzitou Palackého vloni. Mapa byla určena převážně turistům a obyvatelům kraje. Nová obsáhlejší internetová databáze umožní například obcím či úřadům plánovat nové turistické trasy. Seznam, který je k dispozici na adrese www.aleje.upol.cz obsahuje 94 stromořadí v celkové délce 74 023 metrů.

Nejdelší aleje jsou na Prostějovsku. Například jabloňová alej mezi Vícovem a Plumlovem měří více než 3 kilometry. Největší alej čítá 486 stromů, nejmenší pak 10 stromů. K nejzajímavějším patří Alej nářků v Jeseníku, alej u hradu Helfštýn nebo v Náměšti na Hané či stromořadí u zámku v Přestavlkách.

Samotné mapování měly na starost tři desítky studentů Univerzity Palackého. "Jednotliví starostové a pracovníci úřadů se mohou v systému zaregistrovat a k alejím postupně doplňovat další informace. Široká veřejnost má však přístup pouze k prohlížení údajů," vysvětlil Aleš Létal z Univerzity Palackého.