Například v Olomouci byla pomoc lidem v krizi velkým tématem před říjnovými komunálními volbami. Strany slibovaly nezvyšovat cenu městské hromadné dopravy, přispět seniorům s nízkým příjmem či nezvyšovat poplatky.
Programové prohlášení, tedy závazky na toto volební období, zveřejní nová vládnoucí koalice až za několik měsíců, malý krok už přesto udělala. Upravila podporu prostřednictvím Fondu pomoci olomouckým dětem.
Město jej dlouhodobě využívá třeba pro příspěvky na lyžařské výcviky a kroužky.
„Rodinám rostou náklady a bohužel se může stávat, že při hledání úspor někteří rodiče omezí v první řadě placené volnočasové aktivity svých dětí. V reakci na to jsme připravili změnu, která dovolí podpořit mnohem více dětí,“ uvedla náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí Kateřina Dobrozemská.
Nově Olomouc rozšíří možnosti také o zajištění školních a mimoškolních aktivit dětí a žáků ve věku od pěti do devatenácti let. V opodstatněných případech bude možné zahrnout i léčebné či rehabilitační pobyty pro děti od pěti let do plnoletosti.
„Obecným cílem těchto opatření je umožnit dětem z rodin, jež dosáhnou na přídavek na dítě, aby mohly využívat školních a mimoškolních aktivit a nemusely se jich vzdávat jen kvůli ekonomickým důvodům,“ sdělil primátor Miroslav Žbánek.
Změnu statutu fondu, která má rozšířit okruh příjemců, musí ještě v pátek potvrdit zastupitelstvo. První výzvy chce radnice vyhlásit v lednu.
„Podle nových pravidel by podpora z fondu mohla obsáhnout přibližně 1 500 až 1 800 dětí a studentů, tedy odhadem tisíc až patnáct set rodin žijících na území města. Fond bude také fungovat pružněji než doposud,“ doplnil mluvčí magistrátu Michal Folta.
V jedné výzvě by mohla rodina na potřeby podpořeného dítěte čerpat až pět tisíc korun, v případech zvláštního zřetele, jako je například zdravotní postižení, až deset tisíc.
Peníze, rady, potravinové banky
Do zmírňování dopadů krize se pustil i Prostějov. „Příprava konkrétních parametrů pomoci nejohroženějším skupinám občanů v důsledku energetické krize a vysoké míry inflace intenzivně probíhá. Město v rozpočtu na rok 2023 prozatím plánuje vyčlenit částku pět milionů korun,“ přiblížila mluvčí magistrátu Jana Gáborová.
O formě a přesném zacílení pomoci podle ní bude vedení města rozhodovat s dalšími dotčenými institucemi. Půjde třeba o úředníky z odboru sociálních věcí, místní pobočku úřadu práce nebo poskytovatele sociálních služeb.
Radnice v Přerově zase začala připravovat rozšíření výdejen potravinové banky na území města.
„Poskytujeme i materiální pomoc z městského sociálního šatníku. V oblasti školství pokračujeme v podpoře zájmových kroužků na školách, v rámci sociální práce pak pomáháme lidem jednat s dodavateli energií, aby uzavřeli co nejvýhodnější smlouvu,“ vyjmenovala mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.
Podobnou cestu zvolili i v Šumperku, kde na radnici po volbách zřídili post radní, jež má na starosti mimo jiné energetiku. Kromě toho, že má šetřit náklady městu, bude pomáhat i obyvatelům.
„Můžeme jim pomoci zejména nepřímou formou, protože spousta lidí se v problematice neorientuje a je pro ně složité najít cestu, jak dosáhnout na nějakou dávku. V tomto směru by město mělo být určitě lídrem a jít příkladem v tom smyslu, aby umělo lidem konkrétní informace předat,“ uvedl starosta Miroslav Adámek pro listopadový Šumperský zpravodaj.
Půjčky v nouzi jsou zákeřné
Dlouhodobou formou pomoci je i porodné vyplácené v Jeseníku. Na příští rok zůstává ve stejné výši jako letos – pět tisíc korun.
„Podmínkou je trvalé bydliště matky v Jeseníku nejméně rok před narozením dítěte a rodiče nesmí být dlužníky města. Vyplácením porodného chceme přispět rodinám na náklady související s narozením dítěte a je to také forma poděkování, že tu zde lidé žijí a zakládají rodiny,“ shrnula mluvčí radnice Lucie Musialová.
Mnoha lidem letos končí fixace cen energií, výdaje přinesou také Vánoce a dovolené. Humanitární organizace Člověk v tísni upozorňuje, že na dárky si tentokrát lidé budou půjčovat méně, zároveň se ale budou dostávat do těžkostí i ti, kteří si dříve na nic půjčovat nemuseli.
Při finančních problémech radí se půjčkám raději vyhnout. „Pokud to jen trochu jde, měli by se lidé pokusit omezit jiné zbytné výdaje. Když ani tak příjem nestačí, protože je nutné zaplatit například vysoký nedoplatek za energie, je na místě požádat na úřadu práce o takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc. S navýšenými náklady na bydlení pak může pomoci pravidelný příspěvek na tento výdaj,“ radí vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle.
Průměrná výše dluhu v kraji je letos 29 tisíc korun, zatímco loni to bylo 26 200 korun. Nadpoloviční většinu dlužníků tvoří muži, u nichž obvyklý dluh vychází na 32 800 korun, uvedla analýza dat společnosti KRUK zabývající se správou pohledávek.
