Žebříček bezpečnosti silnic v krajských a okresních městech sestavuje Generali Česká pojišťovna, a to podle takzvaného Indexu bezpečnosti silnic, dříve nesoucího název ČP Index.
„Vychází ze statistik policie a vyjadřuje úroveň nehodovosti na základě počtu usmrcených a těžce zraněných lidí při dopravních nehodách v zastavěné oblasti měst vztaženému k počtu obyvatel,“ popsala mluvčí pojišťovny Ivana Buriánková.
Olomouc, která loni získala titul nejbezpečnějšího krajského města vůbec poprvé od roku 2004, kdy začal být žebříček vyhlašován, si pozici držela dál i po výsledcích za loňské první pololetí a nakonec v čele žebříčku zůstala i za celý rok.
Všechny nehody ve městě se loni obešly bez obětí na životech, což se z krajských měst podařilo už jen Zlínu a Ústí nad Labem. Vážně zraněných bylo šest.
Podle dopravního experta a krajského koordinátora BESIP Miroslava Charouze je nicméně pořád co zlepšovat, a to hlavně na straně řidičů.
„Tento výsledek je potěšující, určitě k tomu přispívá trvalá snaha samosprávy plnit plán udržitelné mobility a promyšlené opravy některých důležitých silnic. Na druhou stranu si s ohledem na zkušenosti z běžného provozu říkám, že pokud je v Olomouci navzdory nemalému množství přestupků, které jsou tu denně k vidění, tak bezpečno, jak to musí vypadat v jiných krajských městech s horším výsledkem,“ hodnotí Charouz.
Z okresních měst zabodoval Prostějov, který se oproti loňsku nejen udržel v první desítce, ale ještě si o pět míst polepšil a skončil čtvrtý. Při nehodách zde nikdo nezemřel a jediný člověk se vážně zranil.
Jeseníku zkazila výsledek nehoda nepřipoutaných
Zbylá okresní města si naopak pohoršila, a to velmi výrazně. Šumperk se propadl z 15. na 43. pozici kvůli jednomu zemřelému a jednomu vážně zraněnému, Přerov se pak dostal se stejným počtem obětí a čtrnácti vážně zraněnými až na 55. místo.
Tragická nehoda v Jeseníku |
„Jako příčinu vidím malou kázeň řidičů v souběhu s velkými problémy v opravách silnic a v jejich propustnosti,“ míní dopravní expert především s poukazem na nedokončenou dálnici D1 u Přerova.
Nejhůře, na předposlední 58. pozici, skončil z Olomouckého kraje Jeseník.
„Já si ovšem nemyslím, že jsou tam nějaké opravdu rizikové silnice, nebo dokonce nejnebezpečnější ze všech, právě naopak – tamní přechody nebo křižovatky jsou dobře značené a řešené. Je třeba vzít v potaz, že se tam pohybuje velké množství turistů a lázeňských hostů, kteří to tam vůbec neznají. A do toho tamtudy směřuje část dopravy do Polska,“ podotkl Charouz už po pololetním, ještě o jedno místo horším výsledku města.
Poukázal na to, že k němu zvláště u menších měst stačí jedna či dvě nehody, které ovšem nemusí odrážet záludnost místních silnic.
Což je právě případ Jeseníku, obě oběti a jeden vážně zraněný ze tří totiž pochází z jediné nehody, při níž v březnu narazilo auto s nepřipoutanou osádkou do stromu.
Podle krajského koordinátora BESIP se stav silnic postupně natolik vylepšil, že většina nehod je v současnosti způsobena chováním řidičů, nikoli nepřehledností či jinými záludnostmi na cestách.
„Největším problémem kraje obecně zůstává vysoká nekázeň a nezodpovědnost na silnicích, ať už jde o řidiče aut, motorkáře, či cyklisty. Trvale například vzrůstá počet nehod, při nichž je příčinou nesprávný způsob jízdy, a také se zvyšuje počet těch, kteří neovládají dostatečně pravidla silničního provozu. Takže v této oblasti vidím prostor ke snížení nehodovosti. Nedostatky lze ale najít i u chodců, kterých tu zemřelo osm a ve všech případech na sobě za snížené viditelnosti neměli reflexní doplňky,“ uzavřel Charouz.
