"Říkala jsem si, že v truhle nechci poslouchat nějaké vrzání na harmonium, ale chci, aby mi zahráli na pořádný nástroj. Teď se mi to snad splní," zažertovala Jelínková. Sama v kostele hraje už třiačtyřicet let. Nejdřív na varhany, posledních dvacet let na harmonium.
"V sedmdesátém roce onemocněla naše varhanice a nebyl nikdo, kdo by ji nahradil. Já jsem sice uměla hrát na klavír, ale varhany jsou něco jiného. Bez nějakého cvičení jsem hrála na bohoslužbě. Tehdy jsem měla hodně scvrklý žaludek," vypráví Jelínková.
Zvládla to, stejně jako hraní na první svatbě. "Ti lidé jsou dodnes spolu, takže jsem asi hrála dobře," směje se. Jenže varhany chátraly. "Drobné opravy nepomohly. Chtělo to generálku, ale do opravy se farářům nechtělo, protože nebyly peníze," popsala. V devadesátém roce pak varhany dohrály úplně.
Varhany by se měly znovu rozeznít už letos
Bývalá účetní a bankovní úřednice se ale nevzdala. Zorganizovala sbírku na opravu varhan. "Trvala osm let. Lidé dávali třeba jenom pár korun, někteří sponzoři přispěli i vyšší částkou. Sedmdesát tisíc dalo tehdy město. Vybrali jsme celkem 350 tisíc korun," spočítala Jelínková.
Peníze dostali restaurátoři, kteří varhany rozebrali a začali s restaurováním. Jenže chybělo ještě sto padesát tisíc, takže se opravy zastavily. Chybějící peníze teď ovšem doplnil Olomoucký kraj a také zábřežská radnice.
"Varhany budou opravené především díky paní Jelínkové. Musím přiznat, že jsem myšlence opravit varhany nebyl příliš nakloněný. Naše farnost je malá a zdálo se mi to příliš velké sousto," přiznal farář David Přichystal.
Teď už zbývá poslední fáze oprav a závěrečná montáž. Varhany ze čtyřicátých let minulého století se znovu rozezní již letos. "Už teď mě svrbí prsty. Chtěla bych si na ně ještě zahrát," přeje si varhanice.
