Nikola Samková má za sebou léčbu rakoviny i mrtvici, teď chce ale běžet...

Nikola Samková má za sebou léčbu rakoviny i mrtvici, teď chce ale běžet půlmaraton. Ve středu absolvovala i test v zátěžové laboratoři v centru sportovní a preventivní medicíny prostějovské nemocnice. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Žena překonala rakovinu i mrtvici, teď se chystá běžet půlmaraton

  • 2
Ještě předloni měla šestadvacetiletá Nikola Samková z Nového Knína na Příbramsku problém vyjít schody, byť na vysoké škole zvládala závody v triatlonu. O sílu ji připravila rakovina. Ale jen dočasně. Už v červnu vyrazí na olomoucký půlmaraton, přestože nikdy předtím tolik kilometrů najednou neběžela.

„Sport mám ráda odjakživa. Na střední jsem běhala hodně aktivně, na vysoké jsem se zúčastnila několika triatlonů. Ve třiadvaceti jsem si ale našla bulku v prsu a po návštěvě lékaře jsem sportování musela ze dne na den nechat. Byl to šok,“ zavzpomínala Samková.

Následovala půlroční onkologická léčba, další rok promarodila kvůli zdravotním komplikacím, například cévní mozkové příhodě.

„Jsem optimistka. Pořád jsem věřila, že ten boj musím vyhrát. Pomáhalo mi v tom i to, že jsem dělala sport, ta vůle, kterou díky němu mám,“ popsala mladá žena.

Návrat ke sportu napoprvé uspěchala a málem zkolabovala

Díky svému optimismu si byla jistá i tím, že se k běhání vrátí. O comeback se pokusila přes zákaz lékařů už tři měsíce po ukončení léčby. Po zhruba 400 metrech běhu se však dostala do stavu, který ve své dosavadní sportovní kariéře nezažila, málem zkolabovala.

„Musela jsem počkat až do loňského května, kdy jsem začínala s jedním kilometrem. Už v srpnu jsem jich ale uběhla deset a jde mi to pořád lépe a lépe,“ usmála se Samková s tím, že se díky běhání také dostala na svou váhu před nemocí.

„Při léčbě jsem přibrala 30 kilogramů,“ prozradila. O tom, že je ve formě, svědčí i výsledek jejího středečního testu v zátěžové laboratoři v centru sportovní a preventivní medicíny prostějovské nemocnice. Z trojice vybraných mladých lidí měla výsledky nejlepší. I proto si na půlmaraton může věřit.

„Chtěla bych dosáhnout času kolem dvou hodin. Ale především bych si závod chtěla užít, to je to hlavní, proč ho poběžím,“ podotkla s tím, že olomouckým během její sportovní ambice nekončí.

„Půlmaraton je sice velká výzva, mým tajným snem je ale uběhnout maraton celý,“ prozradila.

Na konzervatoři jí řekli, že tlusté pěvkyně „neletí“

Samkovou zařadili organizátoři olomouckého závodu do projektu přípravy prvoběžců na půlmaraton. Kromě ní do něj patří třeba i čtyřiadvacetiletá Anna Račinská a o rok mladší Miroslav Šmarda. Zmíněná trojice pořadatele oslovila příběhy, ve kterých mladí lidé popsali, co je motivuje vyběhnout i po boku špičkových atletů do ulic Olomouce.

Račinská, studentka olomoucké Konzervatoře Evangelické akademie, stane na startu závodu díky lásce k hudbě a zpěvu.

„Ještě na gymnáziu jsem vážila o 30 kilogramů víc než teď a nesnášela jakýkoliv sport. Měla jsem k němu vyloženě odpor. Zlom přišel před pěti šesti lety na přijímačkách na konzervatoř, kde studuji operní zpěv. Řekli mi, že se lidé nechtějí dívat na tlusté pěvkyně. Tak jsem začala sportovat,“ popsala.

S pohybem začala pozvolna tím, že tramvaj vyměnila za chůzi. Poté se pustila do plavání, cvičení ve fitcentru a nakonec i do běhu.

„Najednou asi před dvěma lety jsem zjistila, že už to nedělám, protože musím, ale začíná mě to bavit. Tu změnu jsem pocítila díky tomu, že se mi začalo zpívat lépe. U zpěvu je strašně důležitá dechová opora,“ vysvětluje. Půlmaraton si chtěla vyzkoušet už loni. Tehdy si na něj však ještě netroufla, tak se zapojila jako dobrovolnice. Letos už bude na startu.

„Mým jediným cílem je nebýt poslední. A musím také přiznat, že půlmaraton bude vrcholem mé sportovní kariéry. Poběžím ho poprvé a naposledy. Nicméně sportovat budu dál, protože rozhodnutí začít s pohybem rozhodně nelituji,“ zdůraznila.

Nejdřív běh, pak na kole k moři

Naopak poslední z tria vybraných prvoběžců Miroslav Šmarda považuje půlmaraton jen za jednu z etap na cestě překonávání sebe sama. V minulých letech se vydal třikrát na stokilometrový pochod kolem Brna v limitu 24 hodin. Zvládl ho až na třetí pokus.

„Přestože jsem byl hodně vyčerpaný a bolelo mě celé tělo, ta euforie, že jsem to zvládl, byla silnější. Proto jsem si řekl, že se o podobné věci budu pokoušet dál. Na půlmaraton padla volba i proto, že mě k němu přemluvila přítelkyně, která běhá častěji než já,“ vysvětlil.

Doplnil, že si o bolest při a po závodu koleduje znovu, protože zatím moc netrénuje.

„Teď budu mít tréninkový plán, tak mě to snad nakopne. Mým cílem je doběhnout a odejít po svých. No a ještě aby přítelkyně, která poběží závod také, nebyla přede mnou. Zatím jsme spolu běželi jeden desetikilometrový závod a byla rychlejší,“ usmál se. Přestože ho půlmaraton teprve čeká, už nyní má stanovenou další metu.

„Ze sportu preferuji nejvíc cyklistiku. Proto bych chtěl dojet na kole k moři. Do Itálie nebo do Chorvatska. To se teprve uvidí.“