Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prostějov nevrátí židovské obci ukradený hřbitov, zastupitelé byli proti

  12:10aktualizováno  12:10
Zastupitelé v Prostějově odmítli návrh židovské obce na výměnu pozemků, která by napravila křivdu z dob druhé světové války. Nacisté tehdy Židům ukradli hřbitov a město ho později zlikvidovalo. Radnice se bojí, že by na pozemek, kde židovská obec usiluje o rehabilitaci kulturní památky, ztratila vliv.

V místech někdejšího židovského hřbitova je dnes park, kam chodí někteří lidé venčit psy. | foto: Petr JosekAP

Výměna pozemků se řešila proto, že město nyní potřebuje plochu na rozšíření svého hřbitova u výpadovky na Brno, kde má Federace židovských obcí volnou půdu. Radnice proto požádala o odkup a federace nabídla výměnu.

„Mluvíme o ploše starého židovského hřbitova, který jsme od devadesátých let evidovali v seznamu restitucí, ale z důvodů, že je to komunální majetek, jsme o něj nemohli žádat,“ vysvětloval předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek prostějovským zastupitelům, kteří na svém posledním zasedání o výměně jednali.

„Židovská komunita by tak získala zpět majetek, který jí byl ukraden za druhé světové války s tím, že musí být zachována všechna věcná břemena, která s tím souvisí. Město by tak vyřešilo prostorovou nouzi na svém hřbitově,“ dodal.

Část zastupitelů zejména z opozice nápravu historické křivdy schvalovala. Navrhovali ovšem celou věc odložit na později. Pro toto řešení byl i bývalý primátor Miroslav Pišťák z koaliční ČSSD.

„Pokud bude vyjasněné řešení prostoru starého židovského hřbitova, nebudu mít problém s výměnou toho pozemku. Situace je poměrně komplikovaná, ale jde o ukradený majetek a židovská obec v podstatě neměla šanci o něj žádat. Podle mne patří do těch rukou, ve kterých byl,“ řekl například Petr Lysek ze Změny pro Prostějov.

Pozemku se město nemůže vzdát, je prý zásadní

Zastupitelstvo však nakonec odložení výměny neschválilo, ale celou ji přímo zamítlo.

„Park je plný sítí, na kterých je plně závislá škola a všechny přilehlé domy. Tohoto pozemku se město nemůže vzdát, jeho vlastnictví je zásadní věcí a výměnu bych jednoznačně odmítl. Bylo by to z mého pohledu naprosto nepochopitelnou záležitostí,“ prohlásil opoziční zastupitel František Švec, zvolený za ANO, nyní nezávislý, který je pedagogem na blízké základní škole a reálném gymnáziu.

Proti výměně byl například i další zastupitel Jan Navrátil ze Změny pro Prostějov, který zase zdůrazňoval obavu, že by mohla být ohrožena zeleň a veřejný přístup do parku.

Za druhé světové války prostějovská radnice za německého starosty Maxmiliána Girtha hřbitov koupila jako arizovaný majetek. Náhrobky město následně rozprodalo nebo rozdalo firmám a obyvatelům.

O rehabilitaci starého židovského hřbitova nyní usiluje dobročinná nadace Kolel Damesek Eliezer, která již dřív uvedla, že naopak počítá s rozšiřováním zeleně.

„Co se týká sítí, ty tam budou vždy a budou tam i věcná břemena. Plocha bude k dispozici úplně stejně, jako kdyby byla v majetku města a bylo by třeba řešit akutně nějakou havárii. Postup by byl úplně stejný,“ marně na zastupitelstvu argumentoval předseda Federace židovských obcí Papoušek.

Papoušek: Nikdy jsme nežádali o celou parcelu

Plochu starého židovského hřbitova v Prostějově ministerstvo kultury loni prohlásilo za kulturní památku. Spor o budoucí podobu místa se táhne již řadu měsíců.

Židovská obec usiluje o rehabilitaci hřbitova a plochu, na které jsou pohřbeny téměř dva tisíce židovských obyvatel Prostějova, chce kvůli zvýšení piety označit živým plotem a vystavit zde několik původních náhrobků. Dnes je zde parkoviště a parčík, kde lidé občas venčí psy.

Město se k plánu rehabilitace staví rezervovaně. Proti rehabilitaci a úpravám vznikla petice s více než třemi tisíci podpisů a objevily se rovněž otevřeně antisemitské projevy, které už vyšetřuje policie. Spor nyní řeší bývalý premiér Vladimír Špidla jako mediátor (více čtěte zde).

Když prostějovští radní o návrhu židovské obce na výměnu jednali, nezabývali se plochou starého hřbitova, ale celým parcelním číslem s výměrou třikrát větší. Tento pozemek ovšem zahrnuje veškeré okolí, zeleň a přístupové cesty ke škole. Za těchto okolností radní ani většina odborů výměnu pochopitelně nedoporučili.

„Nikdy jsme nežádali o celou parcelu,“ prohlásil však předseda federace Papoušek. Město to označilo za nedorozumění.

„Jak k tomu došlo, nevím. Vycházeli jsme patrně z toho, že za kulturní památku byl prohlášen celý pozemek a stanoviska dotčených odborů jsou k celému pozemku,“ sdělila vedoucí oddělení majetku města Alexandra Klimková.




Nejčtenější

Zázrak v Rychlebských horách. Z ruiny na zboření je skvostná Tančírna

Tančírně hrozilo zřícení. Obec Bernartice ji vrátila zašlou krásu.

Secesní Tančírna v Račím údolí sloužila jako výletní restaurace a místo pro zábavu a tanec, pak pro dětské tábory a...

Olomouc - Plzeň 0:0, aktivní domácí lídra potrápili a jsou druzí

TŘETÍ PROTI PRVNÍMU. Takové byly pozice Olomouce a Plzně v tabulce před...

Plzeňští fotbalisté teprve podruhé v ligovém ročníku ztratili body, podruhé v utkání neskórovali. V 17. kole remizovali...



Za prohru pro sázky nabízeli až 20 tisíc eur, říká šéf fotbalového klubu

Šéf fotbalového klubu 1. HFK Olomouc Vladimír Dostál.

V létě 2013 šokoval šéf 1. HFK Olomouc Vladimír Dostál fotbalovou veřejnost, když podal trestní oznámení, protože měl...

Rozeznít sedmitunový zvon je zážitek, při nepozornosti ale může i zabít

U příležitosti 72. výročí obnovení Univerzity Palackého se v Olomouci rozezněl...

Nepříliš často slýchaný zvuk největšího zvonu dómu svatého Václava se ve středu rozezněl Olomoucí. Jedním ze šesti...

Penalta? Držení už bylo za hranou, myslí si olomoucký Plšek

Olomoucký Jakub Plšek atakuje plzeňského obránce Lukáše Hejdu v ligovém utkání.

Záložník Jakub Plšek nahradil na hrotu olomouckého útoku Jakuba Řezníčka, zimního hosta z Plzně, který proti svému týmu...

Další z rubriky

Muži doma vzplála hromada dříví, při hašení si popálil obličej

Požár skladovací haly na seno a slámu v Česticích na Rychnovsku. (14. 11. 2015)

Ožehnuté obočí i vlasy má majitel rodinného domu v Hranicích na Přerovsku, kterému v neděli ráno vzplálo na chodbě...

Přerov má hřát teplo z odpadků. Spalovna to nebude, tvrdí město i teplárna

Pohled na část přerovské teplárny, na kterou je ve městě připojeno přes čtrnáct...

Už za několik let možná budou Přerovany hřát odpadky. Konkrétně teplo, které místní teplárna vyrobí ze spalování...

Rozeznít sedmitunový zvon je zážitek, při nepozornosti ale může i zabít

U příležitosti 72. výročí obnovení Univerzity Palackého se v Olomouci rozezněl...

Nepříliš často slýchaný zvuk největšího zvonu dómu svatého Václava se ve středu rozezněl Olomoucí. Jedním ze šesti...

"2018", rok kdy se stanu maminkou!
"2018", rok kdy se stanu maminkou!

Deníček mladé maminky, která popisuje, jaké to je stát se maminkou.

Najdete na iDNES.cz