Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prostějov nevrátí židovské obci ukradený hřbitov, zastupitelé byli proti

  12:10aktualizováno  12:10
Zastupitelé v Prostějově odmítli návrh židovské obce na výměnu pozemků, která by napravila křivdu z dob druhé světové války. Nacisté tehdy Židům ukradli hřbitov a město ho později zlikvidovalo. Radnice se bojí, že by na pozemek, kde židovská obec usiluje o rehabilitaci kulturní památky, ztratila vliv.

V místech někdejšího židovského hřbitova je dnes park, kam chodí někteří lidé venčit psy. | foto: Petr JosekAP

Výměna pozemků se řešila proto, že město nyní potřebuje plochu na rozšíření svého hřbitova u výpadovky na Brno, kde má Federace židovských obcí volnou půdu. Radnice proto požádala o odkup a federace nabídla výměnu.

„Mluvíme o ploše starého židovského hřbitova, který jsme od devadesátých let evidovali v seznamu restitucí, ale z důvodů, že je to komunální majetek, jsme o něj nemohli žádat,“ vysvětloval předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek prostějovským zastupitelům, kteří na svém posledním zasedání o výměně jednali.

„Židovská komunita by tak získala zpět majetek, který jí byl ukraden za druhé světové války s tím, že musí být zachována všechna věcná břemena, která s tím souvisí. Město by tak vyřešilo prostorovou nouzi na svém hřbitově,“ dodal.

Část zastupitelů zejména z opozice nápravu historické křivdy schvalovala. Navrhovali ovšem celou věc odložit na později. Pro toto řešení byl i bývalý primátor Miroslav Pišťák z koaliční ČSSD.

„Pokud bude vyjasněné řešení prostoru starého židovského hřbitova, nebudu mít problém s výměnou toho pozemku. Situace je poměrně komplikovaná, ale jde o ukradený majetek a židovská obec v podstatě neměla šanci o něj žádat. Podle mne patří do těch rukou, ve kterých byl,“ řekl například Petr Lysek ze Změny pro Prostějov.

Pozemku se město nemůže vzdát, je prý zásadní

Zastupitelstvo však nakonec odložení výměny neschválilo, ale celou ji přímo zamítlo.

„Park je plný sítí, na kterých je plně závislá škola a všechny přilehlé domy. Tohoto pozemku se město nemůže vzdát, jeho vlastnictví je zásadní věcí a výměnu bych jednoznačně odmítl. Bylo by to z mého pohledu naprosto nepochopitelnou záležitostí,“ prohlásil opoziční zastupitel František Švec, zvolený za ANO, nyní nezávislý, který je pedagogem na blízké základní škole a reálném gymnáziu.

Proti výměně byl například i další zastupitel Jan Navrátil ze Změny pro Prostějov, který zase zdůrazňoval obavu, že by mohla být ohrožena zeleň a veřejný přístup do parku.

Za druhé světové války prostějovská radnice za německého starosty Maxmiliána Girtha hřbitov koupila jako arizovaný majetek. Náhrobky město následně rozprodalo nebo rozdalo firmám a obyvatelům.

O rehabilitaci starého židovského hřbitova nyní usiluje dobročinná nadace Kolel Damesek Eliezer, která již dřív uvedla, že naopak počítá s rozšiřováním zeleně.

„Co se týká sítí, ty tam budou vždy a budou tam i věcná břemena. Plocha bude k dispozici úplně stejně, jako kdyby byla v majetku města a bylo by třeba řešit akutně nějakou havárii. Postup by byl úplně stejný,“ marně na zastupitelstvu argumentoval předseda Federace židovských obcí Papoušek.

Papoušek: Nikdy jsme nežádali o celou parcelu

Plochu starého židovského hřbitova v Prostějově ministerstvo kultury loni prohlásilo za kulturní památku. Spor o budoucí podobu místa se táhne již řadu měsíců.

Židovská obec usiluje o rehabilitaci hřbitova a plochu, na které jsou pohřbeny téměř dva tisíce židovských obyvatel Prostějova, chce kvůli zvýšení piety označit živým plotem a vystavit zde několik původních náhrobků. Dnes je zde parkoviště a parčík, kde lidé občas venčí psy.

Město se k plánu rehabilitace staví rezervovaně. Proti rehabilitaci a úpravám vznikla petice s více než třemi tisíci podpisů a objevily se rovněž otevřeně antisemitské projevy, které už vyšetřuje policie. Spor nyní řeší bývalý premiér Vladimír Špidla jako mediátor (více čtěte zde).

Když prostějovští radní o návrhu židovské obce na výměnu jednali, nezabývali se plochou starého hřbitova, ale celým parcelním číslem s výměrou třikrát větší. Tento pozemek ovšem zahrnuje veškeré okolí, zeleň a přístupové cesty ke škole. Za těchto okolností radní ani většina odborů výměnu pochopitelně nedoporučili.

„Nikdy jsme nežádali o celou parcelu,“ prohlásil však předseda federace Papoušek. Město to označilo za nedorozumění.

„Jak k tomu došlo, nevím. Vycházeli jsme patrně z toho, že za kulturní památku byl prohlášen celý pozemek a stanoviska dotčených odborů jsou k celému pozemku,“ sdělila vedoucí oddělení majetku města Alexandra Klimková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Do Olomouce se po téměř osmi desítkách let vrátí znovuobjevená Tóra z dnes už...
Tóru nacisté zabavili a komunisté prodali, teď se vrátí do Olomouce

Po desítkách let se do Olomouce vrátí vzácná Tóra z konce 19. století z místní synagogy, která v březnu 1939 vyhořela, což nacistům posloužilo jako záminka pro...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Technici začali v pátek na magistrále instalovat nové semafory, které mají
Jeseník si zřejmě pořídí své vůbec první semafory, uleví centru od kolon

Kritickou dopravní situaci v jesenickém centru chtějí po dlouhých patnácti letech vyřešit tamní zastupitelé. Frekventovaná křižovatka poblíž známého hotelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.