„Pořád jsme měli dluh, že jsme nedokázali turistům ukázat alespoň část chodeb, které v minulosti vznikly těžbou zlata. Teď to s pomocí evropské dotace konečně napravujeme,“ uvedl zlatohorský starosta Milan Rác. První část podzemí bude přístupná návštěvníkům pravděpodobně už letos v červnu.
„Po skončení turistické sezony budou práce pokračovat v dalších částech a ty budeme postupně otvírat,“ doplnil Rác. Podle něj bude podzemí obrovským tahákem pro turisty.
Podobně vidí novou atrakci šéfka Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Andrea Závěšická.
„Podzemí je pro turisty vždy velmi atraktivní. Je dobře, že se podaří konečně využít obrovský turistický potenciál, který Zlaté Hory v podzemí mají,“ sdělila.
Z podzemního sálu bylo nutné vyvézt 350 kubíků hlušiny
V současnosti jsou podzemní prostory vyčištěné. Nejvíc práce dal podle starosty Ráce podzemní sál, ze kterého se rozbíhají chodby.
„Vyvezlo se z něj 350 kubíků hlušiny,“ sdělil znalec zlatohorského podzemí Jan Kotris.
Právě Poštovní štola patřila podle Kotrise k nejvýnosnějším štolám ve Zlatých Horách. Zároveň patří k nejlépe přístupným částem zdejšího rozsáhlého podzemního systému, který horníci za stovky let vykutali, a byla vyhodnocena jako štola nejvhodnější k úpravám na podzemní expozici.
„Zachovalo se tu rovněž nejvíc artefaktů z minulých staletí. Uvnitř jsou pozůstatky dřevěného potrubí, korýtka na odvodnění nebo pozůstatky vodního čerpadla,“ přiblížil Kotris.
Těžba začala ve Zlatých Horách už ve 13. století
Dodnes skrývá například sklad „trhavin“. Nejde ale o soudky se střelným prachem. Je to zásoba dřevěných polen, dnes už ovšem zkamenělých.
Atrakce pod zemíPodzemí, ať už se otevře kdekoli, má pokaždé jistotu, že se stane turistickým lákadlem. Své o tom ví třeba v nedalekém Zlatém Potoce v Polsku, kde otevřeli chodby po těžbě zlata už v roce 1996. Každoročně se tam přijedou podívat desetitisíce návštěvníků. |
Stěny se tehdy rozpálily ohněm a potom polévaly studenou vodou. Kámen vlivem prudkých změn teplot rozpraskal. Do puklin vráželi horníci klíny a tak chodby postupně zvětšovali.
Těžba zlata, stříbra a barevných kovů začala ve Zlatých Horách ve 13. století, první zmínka o Poštovní štole je ale až z roku 1513. Největší rozmach těžby zažívala v 17. století. Vedle zlata se zde v minulosti těžila také měď, olovo, zinek nebo stříbro.
Snaha dostat z podzemí zlato nebo polymetalické rudy, které se tu rovněž těžily, skončila v roce 1993, kdy stát těžbu definitivně zastavil.