Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ZMAŘENÉ DOTACE: Teplé krátké zimy, i tak skiareál Příčná dostal 65 milionů

Seriál   20:00aktualizováno  20:00
Dobrá investice, nebo jen vyhozené desítky milionů na dotacích od Evropské unie a státu? Takový spor se vede o lyžařský areál Příčná ve Zlatých Horách. Návštěvníky totiž netáhne, neboť je příliš daleko, neleží moc vysoko a v oblasti je v zimě navíc výrazně tepleji než jinde v okolí.

Areál Příčná ve Zlatých Horách vybudovaný za desítky milionů korun je moderní, nabídl například jako první v Jeseníkách čtyřsedačkovou lanovku. Má ale problém - lyžaře nepřitahuje. | foto: Libor TeichmannMAFRA

Areál postavený v roce 2007 byl tehdy nejmodernějším střediskem v celém regionu. Měl první čtyřsedačkovou lanovku a taky nejmodernější zasněžovací systém. Evropské fondy a stát byly velmi štědré. Uvolnily na stavbu celkem 65 milionů korun.

Šéfové tradičních jesenických středisek ale už od začátku kritizovali, jak mohla Evropská unie zadotovat areál desítkami milionů korun. Podle nich to bylo mrhání penězi.

„Vyhazovat takhle peníze daňových poplatníků Evropské unie v místě, kde nejsou pro lyžování vhodné podmínky, by mělo být trestné,“ nebral si servítky před lety majitel střediska Bonera na Ramzovském sedle Adolf Bořuta.

„Pokud někdo z veřejných peněz dotuje projekt do cestovního ruchu s tak nízkou pravděpodobností úspěchu, je to proti zdravému rozumu,“ přidal nyní majitel areálu Kaste v Petříkově František Kaštyl.

Pro Čechy je středisko daleko, Poláci zase jezdí raději jinam

Nadmořskou výškou 490-679 metrů patří areál k nejníže položeným střediskům v Jeseníkách. Ještě větším handicapem však je, že leží v místě, kde je v zimě citelně tepleji než například v Branné ležící v obdobné výšce. Proto jsou zde zimy také výrazně kratší než jinde.

Zdejší sjezdovka je navíc sice dlouhá 1 200 metrů, jenže stovky metrů jsou jenom dojezdem k dolní stanici lanovky.

Zmařené dotace

Problém je také s návštěvností. Lidí z vnitrozemí jezdí do areálu ležícího nedaleko hranice s Polskem málo, a Poláci zase buď jedou za lepšími terény až do Jeseníků, nebo zůstávají ve svých areálech, které na polské straně přibývají. Právě tržby od Poláků přitom měly středisko dlouhodobě držet.

Podnikatelé z jesenických středisek se shodují, že komise schvalující takové projekty by je neměla podporovat tam, kde to nemá efekt a kde nejsou odpovídající klimatické podmínky.

„Evropa by měla spíš dávat dotace na modernizaci těch osvědčených,“ sdělil Kaštyl.

Zlatým Horám mnohem více pomohlo otevření štoly

Starosta Zlatých Hor Milan Rác byl vždycky přesvědčen, že Zlatým Horám investice prospěla.

„Nebudu to komentovat,“ odpověděl nyní na dotaz, zda peníze do zlatohorského lyžařského areálu byly vynaloženy smysluplně a skutečně přispěly k rozvoji turismu.

Mnohem přínosnější jak pro samotné Zlaté Hory, tak pro Zlatohorsko, je podle odborníků využít zdejší nesmírně bohatou zlatokopeckou historii. Zlaté Hory mají uznávané muzeum věnované hlavně zlatokopectví a postavily zlatokopecký skanzen na Olešnici, kde se kdysi rýžovalo zlato.

Loni ji pak po zpřístupnění části středověké Poštovní štoly během krátké doby navštívily tisíce lidí (více čtěte zde).




Nejčtenější

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Historik odkryl nevítaná fakta o masakru. Chtěl jsem najít pravdu, říká

Bývalý ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl. Za svou letitou práci...

Hubenější na váze a chudší o iluze kolem některých hrdinů české historie. Ale zároveň bohatší o zadostiučinění svému...



Pachatel nevěděl, že útočí na Kvitovou, soudí policie. Případ odložila

Tenistka Petra Kvitová na setkání s novináři po propuštění z nemocnice. (23....

Ani stovky různých podnětů od lidí, ani téměř jedenáct měsíců podrobného vyšetřování nestačilo kriminalistům k...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

Chartista Hradílek ukončil pod tlakem rodiny hladovku proti Zemanovi

Bývalý disident a mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek (8. listopadu 2017).

Bývalý disident Tomáš Hradílek ukončil hladovku, kterou držel 17 dní na protest proti prezidentské kandidatuře Miloše...

Další z rubriky

Přerov mohl dostat za panelák miliony, kvůli obavám z ubytovny jej zbourá

Osmipatrový panelový dům známý v Přerově jako Chemik čeká demolice.

Debaty o budoucnosti padesát let starého přerovského paneláku, který se do paměti místních vryl jako Chemik, v pondělí...

Obec blokuje chaty na prodaných pozemcích, zpět je koupí leda za desetinu

(Ilustrační snímek)

Majitelé pozemků v Bukovanech na Olomoucku, jimž obec před lety prodala pozemky na výstavbu chat a pak jim v tom začala...

Naše nejkrásnější náměstí. Sedm českých a moravských skvostů

Telč, náměstí Zachariáše z Hradce. Náměstí dnes vroubené skvostnými měšťanskými...

Určit nejkrásnější náměstí v českých a moravských městech je velmi ošemetná záležitost. Při oceňování hraje roli osobní...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.