"K takovým objevům nedochází často, Je to stejná senzace, jako by v minulém století někdo objevil úplně nový obraz od Picassa," rozplývají se odborníci se nad Trogerovou malbou znázorňující sv. Petra při souboji se Šimonem Mágem.
Ještě v roce 1784 obraz patřil ke skvostům výzdoby olomouckého kláštera Hradisko. Jakmile ale císař Josef II. klášter zrušil a rozhodl o rozprodání jeho majetku, dílo zmizelo. Na více než 220 let.
Paul TrogerPaul Troger patří k nejvýznamnějším rakouským malířům pozdního baroka poloviny 18. století, jeho dílo najdeme v chrámech v Salzburgu, Melku či Brixenu. Vytvoření dvojice obrazů zpodobňujících svatého Petra a Pavla pro výzdobu sídla opata v olomouckém klášteře Hradisko bylo pro Trogera nejdůležitější zakázkou na našem území. Dvojici obrazů s názvem Sv. Petr při souboji se Šimonem Mágem a Sv. Pavel na apoštolském sněmu v Jeruzalémě namaloval ve 40. letech 18. stol. pro výzdobu kláštera Hradisko v Olomouci. Troger je také autorem nástropní fresky Zázračné nasycení, která je na Hradisku k vidění dodnes. |
Odborníci ho společně s ještě druhým velkorozměrným plátnem od Trogera našli až v roce 2008 v kostelíku svatého Václava v Račicích na Třebíčsku. Vzácný skvost prošel pod rukama restaurátorům a lidé jej vůbec poprvé v plné kráse uvidí na výstavě Olomoucké baroko, kterou Muzeum umění Olomouc zahájí v prosinci.
Mimořádná plátna ležela v opuštěném kostele
"Obrazy našel v inventáři kostela svatého Václava v Račicích na Třebíčsku Tomáš Valeš. Jak se obrazy do Račic dostaly, nevíme, ale o jejich autorství není pochyb," uvedla historička umění Helena Zápalková. Trogerův styl je totiž podle ní nezaměnitelný.
"Poukazuje na něj provedení detailů, jako jsou vousy, uši či ruce, využití stínů ale i světelná koncepce a působivost. Navíc se podařilo dohledat v muzeích v Rakousku a Německu olejové skici, které byly předobrazem olomouckého svatého Petra," dodala Zápalková.
A jak je možné, že se dva vzácné barokní skvosty v Račicích dokázaly ukrývat staletí, než je někdo objevil?
"Kostel je opuštěný a málo navštěvovaný. Obrazy navíc byly ve špatném stavu, napadly je plísně a pod ztmavlými a zakalenými laky nebylo snadné rozpoznat, o jaké unikáty se jedná," vysvětlila kurátorka výstavy Olomoucké baroko Gabriela Elbelová.
Právě snímání zakalených laků z obrazu bylo při půlročním restaurování díla nejtěžší.
"Malba pod vrstvami laků nebyla zničená, neznehodnotily ji žádné retuše, takže pak už šly restaurátorské práce snadno. Obraz má dnes podobu jako po svém vzniku, jen barvy lehce vybledly a nejsou tak syté," podotkla Elbelová.
Náklady na obnovu díla dosáhly bezmála 130 tisíc korun.
