Zvířecí krematorium okolí neškodí, uznali kritici. Klientelu tvoří pejskaři

  • 5
Značný zájem chovatelů hlásí po prvním půlroce provozu olomoucké krematorium pro domácí zvířata. Ojedinělé zařízení vzniklo navzdory protestům lidí z okolí, i odpůrci však nyní uznávají, že obavy zejména ze zápachu či prašnosti se prozatím nenaplnily.

„Krematorium se už dostalo do povědomí chovatelů, a to především díky jim samotným, protože si o něm mezi sebou řekli. Měsíčně zpopelníme desítky zvířat, v naprosté většině jde o psy. Naše očekávání, co se týče zájmu o služby krematoria, se tedy naplnila,“ zhodnotil dosavadní vývoj Jiří Kamený, jednatel společnosti ANYT crematory, která krematorium vybudovala.

Doplnil, že služeb zařízení nevyužívají jen lidé z regionu, ale i ze sousedního Zlínského, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Jejich zájem si Kamený vysvětluje zejména skutečností, že zvířecí krematoria nejsou v ČR příliš rozšířená. To olomoucké vzniklo teprve jako druhé na Moravě a páté v celém Česku.

Většina chovatelů zatím přiváží zvířata – kromě psů je krematorium určené pro kočky, morčata, křečky, papoušky a další drobné domácí mazlíčky – po vlastní ose.

„Převozovou službu jsme spustili teprve před nedávnem, zájem o ni se zvyšuje postupně,“ řekl provozovatel krematoria a doplnil, že zhruba polovina zákazníků investuje nejen do zpopelnění zvířete, ale také do nákupu mosazných uren – v ceně zpopelnění jsou jen urny plastové.

„Několik chovatelů si také objednalo zalití popela do skla. Žádné jiné speciální požadavky jsme ale zatím nezaregistrovali,“ popsal.

Ceny kremací se podle Kameného odvíjí od velikosti zvířete. Zpopelnění těch nejmenších stojí 1 500, u největších cena dosahuje 6 700 korun. Příplatky si zařízení účtuje například za zmíněnou převozovou službu, sledování žehu či zaslání urny na adresu majitele.

Zápach ani prach. Obavy místních lidí se nenaplnily

Krematorium sídlí v areálu průmyslové zóny na okraji města, která ovšem zčásti sousedí s rodinnými domy v městské části Bělidla. Právě její obyvatelé se v minulosti snažili mimo jiné pomocí petice vybudování spalovací pece zabránit. A to kvůli obavám ze zápachu a znečištění ovzduší.

„Legislativa na zvířecí krematoria příliš nepamatuje – třeba z hlediska nastavení filtrů,“ namítal už dříve jeden z odpůrců, Marián Halás. Podle jeho aktuálního vyjádření se ale pesimistický scénář nenaplnil.

„Zatím se provoz krematoria nijak výrazně na okolí neprojevuje. Nevím ale, do jaké míry je vytížené, kolik zvířat už zpopelnilo,“ řekl Halás.

Žádné stížnosti na provoz nezaznamenali ani provozovatelé. „Od prvopočátku jsme tvrdili, že nebude mít na okolí negativní vliv,“ uvedl Kamený.

Zejména kvůli odporu lidí ovšem krematorium začalo fungovat s poměrně značným zpožděním. Původně jeho iniciátor plánoval, že zařízení zahájí provoz už na podzim roku 2014. Nakonec mu výběr místa a vyřízení veškerých razítek zabralo více než tři roky.

Nápadem vybudovat v Olomouci zvířecí krematorium se Kamený začal zabývat proto, že legislativa prakticky znemožňuje většině majitelů zvířat, aby je po jejich smrti legálně pohřbili na vlastním pozemku.

„Sám jsem stál před problémem, kam pohřbít svoji fenku, která mi dělala společnost, když jsem byl nemocný. Kafilerie se mi příčila, protože to není pro milované zvíře důstojné. Proto jsem se rozhodl pro krematorium,“ vysvětlil už dříve své motivy.