Dělníci se u řeky Moravy měli objevit už loni na podzim a pro letošek se počítalo se zavřením prvního mostu. Nejde přitom o první odklad takzvané II. B etapy olomouckých protipovodňových opatření. Na konci roku 2011 například Povodí Moravy počítalo s tím, že ji spustí v roce 2014. Letos už tak měl být dle tehdejšího harmonogramu střed Olomouce zcela zabezpečený.
Poté ale všechno zkomplikovalo čekání na nastavení podmínek klíčové stamilionové dotace. A nyní se zase do plánů doslova vloudila chyba, kterou odhalila kontrola podkladů pro stavbu.
„Při expertize vyplynula rizika. Pokud by se přenesla do následujících kroků, představovala by vážné ohrožení stavby. Nedostatky projektu, z něhož rizika plynula, byly přepracovány,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Konkrétně se jednalo o části plánů týkajících se ražby štoly a technického řešení opěrných stěn.
Vodohospodáři počítají v centru města s rozšířením koryta Moravy, což zvětší jeho kapacitu. Objeví se tu i náplavky. Dále dělníci zbourají a nově postaví dva důležité mosty. První ve frekventované Komenského ulici, druhý na Masarykově třídě, přes kterou jezdí tramvaje.
Přestavba mostů přinese městu „most hodný bulváru“
Olomouc zde získá novou dominantu - most, jejž narýsoval uznávaný architekt Antonín Novák. Úplně na začátku ale jeho návrh, jenž vychází z podoby někdejšího mostu z 19. století, součástí plánů nebyl. Proti původním vizualizacím ale před lety vystoupili někteří olomoučtí architekti.
„Nosná železobetonová žebra výrazně vystupují nad povrch vozovky, most připomíná spíše dálniční průtah než reprezentativní městský bulvár,“ upozornil tehdy autor otevřené výzvy, architekt David Helcel (psali jsme zde).
Celkové náklady se u II. B etapy předběžně pohybují kolem miliardy. V minulých letech šly stamiliony na zabezpečení jihu města. Tady se lidé velké vody nemusí bát od konce roku 2013. Po centru pak přijdou na řadu v dalších letech severní části Olomouce.
Chmelař vyzdvihl, že protipovodňová ochrana centra města je velmi komplikovanou a také vůbec největší investiční akci, do které se Povodí Moravy pustí od katastrofálních povodní v roce 1997. „Patří k našim nejvyšším prioritám,“ doplnil mluvčí.
Práce na ochraně mohou začít na podzim, jisté to ale není
Doplněnou dokumentaci má teď na starosti ministerstvo zemědělství. Povodí ji tam po vychytání nedostatků poslalo v polovině ledna ke schválení. Poté přijde na řadu žádost o dotaci.
Protipovodňová opatření v centru1. etapa (4 měsíce): lokální omezení dopravy, přípravné práce, začátek stavby provizorní lávky nad mostem Komenského 2. etapa (20 měsíců): most Komenského uzavřen, dokončení lávky, budování mostu Komenského, nábřežních zdí a tzv. berem u mostu Komenského, čištění koryta 3. etapa (25 měsíců): most na Masarykově třídě uzavřen, most Komenského otevřen, úprava tramvajové trati na jednokolejnou, přebudování Masarykova mostu po polovinách, práce v úseku od Šmeralovy ulice nad most Komenského 4. etapa (4 měsíce): ul. Blahoslavova a Nábřeží uzavřeny, lokální omezení dopravy, dokončení prací v úseku od ul. Šmeralova nad most Komenského, výsadba zeleně |
„Jakmile bude dokumentace schválena a vydáno rozhodnutí o dotaci, vypíše Povodí Moravy výběrové řízení na zhotovitele stavby. To by mělo být dokončeno do podzimu 2017. Následně bude zahájena samotná stavba. Předpokládaný termín zahájení přípravných prací je podzim 2017,“ přiblížil Chmelař.
V tuto chvíli jde ovšem o ten nejoptimističtější scénář. Vše může zkomplikovat a opět oddálit například odvolání některé z firem, jež by neuspěly ve výběrovém řízení.
„Jedná se o velmi náročnou etapu, která potrvá asi čtyři roky,“ podotkl před časem náměstek olomouckého primátora Martin Major. Rozšíření koryta Moravy v centru podle něj ochrání přibližně dvacet tisíc Olomoučanů a majetek za miliardy korun.
Důležitým impulzem pro přípravu zabezpečení Olomouce byly obrovské povodně v roce 1997.
„Přímé škody byly po této povodni odhadnuty na více než 700 milionů korun. Jen ve dvacátém století řeka ohrozila život ve městě celkem jedenáctkrát. Velká povodeň se odehrála nejen v roce 1997, ale také v roce 1981, kdy byla zaplavena část území Černovíru, Nových Sadů a Hodolan,“ uvedla mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá.
