„Zatím v práci zůstávají všichni, kdo do projektu na začátku října nastoupili. Teprve nyní ale dostávají první výplatu, takže doufáme, že se po ní situace nezmění, že vydrží i nadále,“ zhodnotil první měsíc a půl autor projektu, přerovský radní a manažer prevence kriminality Jiří Kohout.
Připomněl přitom, že cílem bylo dát práci lidem ze dna pracovního trhu, tedy takovým, kteří u zaměstnavatelů nemají šanci.
Mile překvapen je i Bohumír Střelec, jednatel Technických služeb města Přerova, pod jejichž hlavičkou účastníci projektu pracují.
„V rámci možností jsme spokojeni. Vybíráme pro ně jednoduché manuální činnosti, jako je úklid města či sbírání odpadků. Zatím jde vše bez problémů a kupodivu všichni účastníci projektu zůstali a chodí do práce stále,“ sdělil Střelec.
Z dvanácti lidí hned na začátku přišlo jen devět
Samotný start totiž neprobíhal hladce. Tři z vybraných uchazečů se první den do zaměstnání bez jakékoliv omluvy nedostavili (více čtěte zde).
Jak vypadal první den |
„Jeden z nich se nakonec zpátky přihlásil. Původně měl dělat jednoho z předáků, ale byl místo toho zařazen na běžnou práci,“ přiblížil Kohout. Zbývající účastníky doplnili jako náhradníci lidé, kteří se do původního výběru nedostali.
„Teď máme plný stav 12 lidí,“ podotkl Střelec.
Jeden z účastníků se podle Kohouta dokonce osvědčil natolik, že dostal stálou pracovní smlouvu se zkušební dobou.
„Předpokládám, že s tím přišlo i lepší pracovní ohodnocení. Ostatní mají i nadále smlouvu na půl roku, do konce března,“ podotkl Kohout.
Při výběrovém řízení padaly výmluvy, proč je pracovat problém
Bez problémů se neobešlo ani výběrové řízení do projektu, ke kterému bylo v létě pozváno šedesát lidí. Většina z nich se snažila práci za každou cenu vyhnout. Nejčastěji se vymlouvali na potíže se zdravím, ačkoliv nic takového v dokumentaci úřadu práce uvedeno neměli (podrobnosti zde).
„Poměr těch, kteří se vymlouvali, vůči těm, kteří měli zájem, byl pět ku jedné,“ shrnul Kohout. Ti, kteří se vymlouvali na špatný zdravotní stav, jej budou muset na úřadu práce doložit aktuální zprávou od lékaře.
„Takový uchazeč musí dosvědčit, že nemůže do zaměstnání nastoupit z důvodu zdravotních omezení. Pokud omluvenku od doktora přinese, musíme to respektovat, i když se nám to nemusí zdát důvěryhodné. V některých případech to ale dále došetřujeme,“ informovala ředitelka Úřadu práce v Přerově Ilona Kapounová.
V souvislosti s projektem bylo s deseti uchazeči zahájeno správní řízení, jehož výsledkem může být vyřazení z evidence úřadu práce na dobu šesti měsíců, s čímž je spojeno i krácení sociálních dávek.
„Správní řízení zatím běží a dosud nenabyla právní moci, na jejich výsledky tedy budeme muset počkat,“ dodala Kapounová.
Nejvíc dlouhodobě nezaměstnaných má v kraji právě Přerovsko
Po úspěšném začátku projektu jej v Přerově chtějí rozšířit. „Pracujeme na tom, aby se do něj od 1. dubna zapojilo padesát lidí. V tomto počtu už bude možné lépe sledovat dopady našich opatření na pracovní trh. Vyžádá si to ale ještě mnoho práce. Bude třeba zajistit pro tyto lidi vhodné prostory, sehnat finanční prostředky na jejich mzdy a hodně složité bude hledání kvalitních lidí, kteří na ně budou dohlížet,“ vysvětlil přerovský manažer prevence kriminality.
Přerovsko má v současné době téměř osmiprocentní nezaměstnanost, tedy nejvyšší v celém Olomouckém kraji. Zároveň má v kraji také největší podíl osob, které jsou bez práce dlouhodobě. Podíl těch, kteří nemají práci déle než 12 měsíců, činí v okrese Přerov více než polovinu. Právě na ně se projekt přerovského magistrátu zaměřuje.
Dle Kohouta se totiž velká část těchto lidí práci vyhýbá programově. „Bohužel, pro některé lidi se nezaměstnanost stala životním stylem, a právě tento trend chceme nabourat,“ tvrdí Jiří Kohout.
