Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Minulost radního z KSČM: Donášel na kolegy a zkoušel špionážní hrátky

  4:53aktualizováno  4:53
Radní Prostějova za KSČM Jaroslav Šlambor byl za totality agentem vojenské kontrarozvědky. To je dlouho známá věc. Méně už se ale ví, co vše jako agent dělal. Ze svazků uložených v Archivu bezpečnostních složek, které MF DNES studovala, vyplývá, že donášel na kolegy nebo se zúčastnil špionážní operace.

Záznamy Jaroslava Šlambora jakožto spolupracovníka vojenské kontrarozvědky. Agent číslo 63559 vystupoval pod krycím jménem Jiří, které si sám zvolil. | foto: Archiv bezpečnostních složek

Když Jaroslav Šlambor ve druhé polovině 70. let zvedl telefon a kdosi mu sdělil, že potkal Jirku, který jde plavat do lázní, musel zpozornět. Byl to domluvený kód s vojenskou kontrarozvědkou, u které Šlambor působil jako tajný agent.

Hesla se přitom měnila, v roce 1989 se mu jeho řídící důstojník například ohlašoval tvrzením, že nedávno potkal v nemocnici v Olomouci Standu, ale podstata zůstávala stejná. Šlo o utajení a konspiraci. Nikdo se za žádnou cenu nesměl dozvědět, že Šlambor pracuje pro vojenskou tajnou službu.

Radní Prostějova za KSČM Jaroslav Šlambor

Radní Prostějova za KSČM Jaroslav Šlambor

„Prohlašuji, že jsem ke spolupráci přistoupil dobrovolně a že veškeré skutečnosti, které se v průběhu spolupráce dozvím, zachovám před kýmkoliv i před svými nadřízenými, příbuznými a ostatními známými v naprosté mlčenlivosti,“ napsal Šlambor v lednu 1973 ve vlastnoručně psaném vázacím aktu.

Třiadvacetiletý rotmistr tehdy působil u 22. výsadkového pluku v Prostějově a byl i instruktorem armádního družstva parašutismu. V Archivu bezpečnostních složek jsou uloženy dva svazky tajného spolupracovníka Jaroslava Šlambora, který si zvolil krycí jméno Jiří, pod čísly A 31825 a A 70175. Svazky obsahují přes dvě stovky stránek záznamů.

„Agent Šlambor“ sypal informace ještě před naverbováním

Ze zprávy o získání ke spolupráci vyplývá, že Jiří byl velice horlivý. Ještě než mu starší referent VKR Pavel Zapletal na verbovací schůzce vůbec řekl, že ho chce za agenta, Šlambor už sypal podrobnosti.

O jistém podporučíkovi Šimonovi sdělil, že si vůbec neuvědomuje své závadové jednání, a na vojáka Poláka žaloval, že udržuje styk s italskou státní příslušnicí. Řekl o něm, že pokud by dostal nabídku, že by klidně mohl zůstat v kapitalistickém zahraničí.

Ze života agenta Šlambora

Jako první úkol kontrarozvědka pro Šlambora plánovala, aby na svobodárně v Prostějově prohledal skříňku na šaty nadrotmistra Ivana Hošša, jak má uloženou osobní zbraň. Hoššo tehdy nic netušil.

„Na VKR chodil před odjezdem do zahraničí kapitán družstva pro poučení a po návratu stručně informoval, jak bylo. Šlambor tam chodil iniciativně sám. Ale to jsem se dozvěděl až za pár let,“ řekl úspěšný sportovec, dlouholetý trenér parašutismu a dnes důchodce Ivan Hoššo z Prostějova.

„Při odchodu z Dukly mě tehdejší velitel požádal, abych na kluky donášel. Na to jsem mu řekl, že konfidenta dělat nebudu. Za odměnu jsem v Olomouci osm měsíců čekal na rozkaz k odchodu,“ dodal.

Ten dostal dopis z Austrálie, na toho není spolehnutí...

Šlambor kontrarozvědce postupně dodal desítky tipů. Na kolegu z družstva parašutismu Josefa Pavlatu třeba prozradil, že na svou soukromou adresu dostal dopis z Austrálie, o ústředním trenérovi leteckých sportů Františku Antlovi prohlásil, že ho podráží a není na něj spolehnutí. A o jiném parašutistovi oznámil, že jsou jeho koníčkem děvčata, další sportovec byl zase podle něj zarytý fanatik a tvrdý egoista.

„Od roku 1982 jsme na soutěže jezdili ven. Měli jsme vždy povinné školení u kontrášů, na co si dát pozor. Šlambor byl náš šéf a asi dostával jiné úkoly. Ale co přesně dělal a jestli někomu ublížil, nevím, nebyl jsem u toho,“ sdělil další úspěšný parašutista z prostějovské Dukly Jaroslav Koribský.

Veškeré Šlamborovy zprávy, ale i drby nebo pomluvy kontrarozvědka pečlivě zapisovala a využívala.

„Kontrarozvědné úkoly plnil dobře a předával poznatky prověrkového charakteru. Dále předal poznatky k osobám Ignatowich, Pilíček a k Helmutu Heroltovi a Aloysu Riesenbeckovi. K VKR projevil dobrý vztah, k dekonspiraci nedošlo,“ konstatoval později v memorandu o spolupráci starší referent kontrarozvědky Stanislav Pokorný a poznamenal si, že Jiří je nadán velmi dobrou výřečností.

Dvojitý agent Jiří ve hře špionů

Všechny Šlamborovy informace si služba ověřovala z dalších zdrojů, například přes tajné spolupracovníky Milana a Zbyňka a přes důvěrníka KJ, kteří zřejmě rovněž působili na prostějovském letišti. Jiřího zprávy byly vždy pravdivé a seriózní, uvedla VKR.

Reakce Jaroslava Šlambora

Rozhovor naživo Jaroslav Šlambor odmítl. Souhlasil však alespoň, že na okruhy otázek MF DNES ke svému působení v roli agenta totalitní vojenské kontrarozvědky odpoví písemně. Mimo jiné čelil otázce, zda dnes lituje spolupráce s vojenskou kontrarozvědkou.

„Litovat něčeho můžete, ale je vám to platné jako mrtvému kabát. Možná jste se spíše chtěl zeptat, zda jsem ochoten si v kontextu dnešní doby posypat hlavu popelem. S ohledem na můj věk a celoživotní přesvědčení humanisty, že středem vesmíru nejsou peníze, ale člověk, říkám, že nejsem,“ reagoval prostějovský radní.

Celý „rozhovor“ čtěte zde.

S parašutisty Šlambor často jezdil na sportovní soutěže do „KZ“, kapitalistického zahraničí, a seznámil se zde s celou řadou cizích vojáků, mimo jiné s důstojníky rakouské nebo německé armády. Předal o nich množství hlášení a přispěl i informacemi o zabezpečení armádních objektů.

Ve druhé polovině osmdesátých let pak Šlamborova kariéra u vojenské kontrarozvědky dostala další směr. Službě tehdy dodal ručně malovaný nákres rakouské ambasády v Praze, kde navštívil jeden ze svých kontaktů. Tato akce už byla součástí speciální špionážní operace, kdy se tajný spolupracovník Jiří měl stát dvojitým agentem.

Začala v září roku 1988, kdy se Šlambor na mezinárodní parašutistické soutěži Memoriál Para-72 ve Slušovicích seznámil se zástupcem vojenského přidělence Rakouska Othmarem Rittenschoberem, otcem jednoho z rakouských závodníků.

Při společenském hovoru po obědě trenér rakouského družstva navrhl, že by bylo dobré navázat užší spolupráci mezi Rakouskem a ČSSR při přípravě mezinárodních soutěží. Rittenschoberem s tím souhlasil a řekl Šlamborovi, že kdykoliv pojede do Prahy, aby se za ním zastavil na velvyslanectví.

Špionážní hrátky ukončila až sametová revoluce

Uskutečnilo se několik setkání, klíčové je to z ledna roku 1989. Tehdy v pražském hotelu InterContinental Šlambor mluvil s Rittenschoberem, u stolu se na chvíli zastavil také vojenský přidělenec Rakouska generál Josef Klamminger. Ve svazcích je uloženo několikastránkové „vytěžení“, přepis rozhovoru mezi Šlamborem a jeho řídícími důstojníky o detailech celé schůzky.

„Při styku TS Jiří s Rittenschoberem došlo k prohloubení důvěry. Nabízí se předpoklad, že setkání s generálem Klammingerem nebylo náhodné, ale záměrně připravené, neboť o osobu TS Jiří byl projeven zájem z hlediska zpravodajského,“ vyhodnotil schůzku starší referent kontrarozvědky v Olomouci Stanislav Pokorný.

Cílem celé špionážní operace měla být „podstava TS rakouské speciální službě“. Šlambora mezitím kontrarozvědka instruovala k tomu, aby si občas postěžoval na poměry v republice, a připravila pro něho také legendu, co rakouským diplomatům říkat, a TS Jiří prodělal speciální zpravodajské školení.

Pokud by se „podstava“ podařila, Šlambor by fungoval jako dvojitý agent. Naoko by spolupracoval s rakouskou zpravodajskou službou, ale řídila by ho česká kontrarozvědka. Je to jedna z používaných špionážních metod, která přináší výhody.

Žádná „podstava“ se v tomto případě ovšem nakonec neuskutečnila. Rozjeté Šlamborovy zpravodajské hry ukončila sametová revoluce. Poslední záznam v jeho svazku je z 6. listopadu 1989. Major Pokorný z vojenské kontrarozvědky v něm konstatuje, že Rittenschober byl na rehabilitaci a Šlambor ho proto nezastihl.







Hlavní zprávy

myonic s.r.o.
Asistent/asistentka kvality

myonic s.r.o.
Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.