Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stavba Prioru v Olomouci: mohl stát i jinde, padlo by však více domů

  19:24aktualizováno  19:24
Prostor na konci listopadu otevřené olomoucké Galerie Moritz, dříve obchodního domu Prior, byl v 70. letech místem fantastického historického objevu. Současně ale stavbu provázelo zničení velké části nálezů a tresty pro ty, kteří s tím nesouhlasili. Přinášíme vám první díl seriálu s příběhem rozporuplného vzniku Prioru.

Historický snímek z bourání původní zástavby při stavbě olomouckého obchodního domu Prior. | foto: Národní památkový ústav Olomouc - Vladislav Galgonek

Jedinečným nálezem z místa jsou unikátní základy a zdivo románského domu vyzvednuté v sedmdesátých letech ze staveniště socialistického obchodního domu.

Celkově se ukázalo, že jde o velmi cenné naleziště, které předčilo všechna očekávání. Desítky tisíc tamních nálezů přepsaly olomouckou historii.

Kvůli peripetiím, jež začaly už zhruba čtyři roky před samotným začátkem stavby Prioru, však Olomouc o podstatnou část nálezů přišla. Dvě třetiny vykopávek nakonec zničily bagry.

Jak se místo změnilo

"Při plánování stavby nového olomouckého obchodního domu byla ve hře původně tři místa. Jedno horší než druhé," vzpomíná dnes šestasedmdesátiletý Milan Stejskal, který měl na stavbě socialistického Prioru před chrámem svatého Mořice na starosti stavební dozor.

"Kromě nynějšího umístění to bylo mezi olomouckým Národním domem a poliklinikou Spea, druhé místo bylo mezi Riegrovou ulicí a třídou Svobody. Tam by však kvůli této stavbě padlo ještě více cenných historických domů," nastínil Stejskal.

Mezi prvními jednáními a začátkem stavby uplynulo téměř 6 let

První jednání o stavbě olomouckého Prioru přitom začala již v roce 1967, do země však dělníci poprvé kopli až na začátku roku 1973. A byť dokumenty z konce šedesátých let ukazují, že od začátku se s archeologickým průzkumem počítalo a památkáři jeho nutnost několikrát připomínali, dopadlo to špatně.

Valnou část naleziště, jež v srdci Olomouce zabíralo na šestnáct set metrů čtverečních, nakonec rozbily bagry. Problematické bylo například už samotné naplánování průzkumu.

Stejskal počítal s tím, že zabere zhruba dva měsíce. A to se brzy ukázalo jako velmi málo. "Nepředpokládali jsme, že tam toho bude tolik," vysvětluje a hovoří o deseti nákladních autech plných beden s archeologickými objevy.

Dělníci narazili na lidské kosti, archeolog však stále chyběl

Archeolog Richard Zatloukal z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu za vším vidí i nedostatek zkušeností.

"Nikdo tady v té době výzkum tak velkého rozsahu prakticky neuměl provést a zorganizovat. To je jedna z hlavních příčin dalšího vývoje," míní.

"Na druhou stranu u výstavby Prioru byla možnost se mnohem lépe připravit. Bohužel brněnský Archeologický ústav se o tento projekt nijak zvlášť nezajímal, byť na jeho přípravu byly celé čtyři roky," přemítá Zatloukal.

V rozmezí let, jež stavbě Prioru předcházely, si starosti spojené s nutným archeologickým průzkumem jeho staveniště totiž mezi sebou jako horký brambor přehazovalo několik institucí.

Vedle posunu původních termínů tak bylo výsledkem to, že i při zahájení stavby a demolicích na začátku roku 1973 nebyl na stavbě žádný archeolog, který by na ni dohlížel. Přitom hned na jaře tady dělníci narazili na lidské ostatky.

Ve druhém dílu seriálu o okolnostech stavby olomouckého Prioru, se dočtete o rozbagrování cenných nálezů i trestech pro ty, kteří s tím nesouhlasili. Najdete ho zde.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.