Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stavba Prioru v Olomouci: zbytky románského domu podbetonovali a odtáhli

  7:49aktualizováno  7:49
Na staveništi olomouckého obchodního domu Prior objevili archeologové v 70. letech fantastický nález - základy a zdivo románského domu. Vše skončilo na stavebním dvoře. Bagry ale zničily základy pozdně středověké mořické školy a další nálezy. Ti, kteří s tím nesouhlasili, byli potrestáni. Čtěte druhý díl seriálu s příběhem rozporuplného vzniku Prioru.

Snímek převozu podbetonovaných základů a zbytku románského domu nalezených při archeologickém průzkumu v místě stavby olomouckého obchodního domu Prior | foto: Národní památkový ústav Olomouc - Vladislav Galgonek

První díl seriálu, který si můžete přečíst zde, nastínil o jakých dalších místech se v Olomouci pro Prior uvažovalo či to, jak úřady podcenily potřebnou délku archeologického průzkumu.

Vedle posunu původních termínů totiž bylo výsledkem i to, že při zahájení stavby a demolicích na začátku roku 1973 nebyl na stavbě žádný archeolog, který by na ni dohlížel. Přitom hned na jaře tady dělníci narazili na lidské ostatky.

Vedoucím vykopávek se nakonec stal mladý archeolog Josef Bláha, na olomoucké scéně se však objevil až v dubnu 1973. Do té doby pracoval v kroměřížském muzeu.

Souhlasil s tím, že na průzkum staveniště má dva měsíce. I on dnes připouští, že za tímto "šibeničním" termínem byla nezkušenost. Hned prvních čtrnáct dnů práce totiž ukázalo, že tato doba absolutně nebude stačit.

Archeologové našli stopy pravěkého a slovanského osídlení

"Ukázalo se, že je zde už pravěké a slovanské osídlení. O tom nikdo neměl ani potuchy," líčí Bláha. Začal tak boj o prodloužení doby vykopávek. Ty nakonec trvaly čtyři měsíce, do poloviny srpna 1973. Ani to však nestačilo.

"Zhruba dvě třetiny celé té plochy byly rozbagrovány," vzpomíná Bláha. Sám v té době na vykopávkách nedobrovolně skončil, stavba Prioru tak pokračovala bez něj.

Definitivním impulzem k jeho odvolání a propuštění byl pro komunisty protest dvou studentů Zdeňka Flašara a Radovana Prokeše, kteří na Horním náměstí jedenadvacátého července bez Bláhova vědomí požadovali řádné dokončení vykopávek. Doplatili na to vyloučením ze svých středních škol. Jejich petici přitom v tehdejší době podepsalo bezmála devadesát lidí.

Práce archeologů na stavbě

Kromě desítek tisíc nálezů, bagrem zničených základů pozdně středověké mořické školy a rotundy, jejíž část je podle Bláhy stále v podzemí, zde badatelé narazili i na zdivo románského domu z přelomu dvanáctého a třináctého století.

"V Olomouci nebyl nikdy objeven žádný jiný románský dům. Byl a je to naprosto fantastický nález," hodnotí archeolog Richard Zatloukal z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.

Zachráněné základy domu skončily ve stavebním dvoře

Tento objev se podařilo zachránit. Dělníci jej podbetonovali a speciální tahač v lednu 1974 přemístil na stavební dvůr v Holické ulici. Celý náklad vážil přes šedesát tun.

Historický snímek převozu podbetonovaných základů a zbytku románského domu
Podbetonované základy a zbytky románského domu nalezené při archeologickém

Snímky převozu podbetonovaných základů a zbytků románského domu. Vlevo ze sedmdesátých let, vpravo ze stěhování v roce 2006.

"Zůstává uložen v našem depozitáři. Určitě nebyl prozkoumán tak, jak by si zasloužil. To se dá říct i celkově o staveništi Prioru, byť zde Josef Bláha odvedl v rámci možností obdivuhodný kus práce a mnohé tomu obětoval," dodal Zatloukal.

Až do roku 1987 se poté objevovaly různé vize, kam unikátní románské zdivo umístit. Ve hře byl Prior, kde z něj mohl být i bufet, Mořické či Horní náměstí a rozárium. Zůstalo jen u plánů. Přesunu o zhruba osmdesát metrů se masa staletého zdiva dočkala až v roce 2006 kvůli budování protipovodňových opatření.

Ve třetím a posledním dílu seriálu o okolnostech stavby olomouckého Prioru, který vyjde v úterý 1. ledna, si můžete přečíst rozhovor s Josefem Bláhou, který si při vedení výzkumu na staveništi Prioru připsal na konto desítky tisíc nálezů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.