Zatímco Kulišťák se odvolal proti verdiktu okresního soudu o své vině, stát zase prostřednictvím ministerstva obrany ve svém odvolání trval na náhradě škody. Soud o něm nakonec rozhodl už s předstihem v polovině července v neveřejném zasedání. Podle jeho verdiktu ministerstvo peníze nemohlo vymáhat.
„Odvolání zamítl s tím, že poškozené ministerstvo obrany nebylo pravomocným usnesením připuštěno k hlavnímu líčení. A tudíž není oprávněné se dál náhrady škody v trestním řízení domáhat. Není tak oprávněno ani podat odvolání proti rozsudku okresního soudu,“ přiblížil mluvčí olomouckého krajského soudu Michal Renda.
Krajský soud bude případ znovu posuzovat po odvolání velitele vozu Marcela Kulišťáka. Jeho advokát Zdeněk Kopečný takový výsledek čekal.
„Byla to jediná právně správná varianta,“ říká Kopečný. S požadavkem ministerstva na 2,2 milionu korun od začátku nesouhlasil, již dříve ho označil za nesprávný a zčásti i za naprosto absurdní.
Obžalovaného střelce a řídícího střeleb soud osvobodil
Platit zničené BVP a léčbu zraněných kolegů měl Kulišťák podle státu kvůli tomu, že je v případu nešťastných nočních střeleb jediným nepravomocně odsouzeným.
Olomoucký okresní soud ho letos v únoru potrestal roční podmínkou se zkušební dobou na rok a půl.
„Měl povinnost hlídat si svou pozici vůči dalšímu vozu. Jsme mezi vojáky z povolání a šlo o bojové cvičení, kde je nutné dodržovat bezpečnostní opatření. Nejednalo se o nevědomou nedbalost, obžalovaný věděl, že může ohrozit ostatní,“ uvedla tehdy soudkyně Markéta Langerová.
Stejně jako obhájci pak zmínila, že roli při neštěstí sehrála i nezkušenost posádky. Na tu poukazovali i obhájci, mimo jiné zaznělo, že pro střelce i velitele vozu to bylo první noční cvičení s ostrými střelbami a Kulišťák je zařazením také střelec, pouze na cvičení byl jmenován velitelem vozu, a to aniž by ho k tomu předurčovaly například výrazně větší zkušenosti.
Původně na lavici obžalovaných seděl také střelec z Kulišťákova vozu a řídící celých střeleb. Ty však Langerová osvobodila. Střelec si podle soudu nemohl zasaženého vozu zavčas všimnout, protože z pozice střelce má omezený výhled vpravo.
Řídící střeleb, který měl na věži střelnice na starost dodržení zásad bezpečnosti, zase podle předložených důkazů nemohl kvůli špatné viditelnosti, vzdálenosti a nedostatečnému výhledu vlivem terénu zpozorovat, že jeden z vozů zůstal pozadu. Věž je totiž umístěna stranou od drah, po které vozy jely, v nevhodném úhlu.
Jeden ze zraněných vojáků přišel o ruku a nohu
Ministerstvo obrany nyní tuto část případu označuje za uzavřenou záležitost. Otázkou však prozatím zůstává, zda stát nezkusí ještě jinou cestu, jak se k penězům dostat – například klasickou žalobu.
„O případném dalším postupu nebylo prozatím rozhodnuto,“ uvedl Jiří Caletka z tiskového oddělení resortu.
V úterý bude Kulišťák se svým advokátem usilovat o to, aby soud prohlásil, že na zranění kolegů nenese žádnou vinu.
„Necítí se být vinen. Dělal všechno, co měl, podle svých nejlepších schopností, možností a podle pokynů nadřízených. Objektivně ani subjektivně s ohledem na průběh střeleb a všechny okolnosti nebylo v silách pana Kulišťáka jakkoliv negativnímu následku na zdraví jeho kolegů zabránit,“ uvedl dříve Kopečný.
Osudné noční cvičení Neštěstí se stalo ve středu 18. května 2016 ve 21:45 při cvičných střelbách. Trojice BVP vyrazila vedle sebe ve třech drahách v jedné řadě proti terčům, po stranách je dělilo 50 až 70 metrů. Za úkol měli nejprve střelbu z kanonu z místa, poté za jízdy z kulometu.
Zasažené vozidlo se v osudnou chvíli dostalo více než dvě stě metrů před obrněnce, jehož velitelem byl Marcel Kulišťák. Jeho vůz se zdržel kvůli technickým problémům s třicetimilimetrovým kanonem, takže zahájil palbu později než ostatní BVP, která však mezitím pokračovala v jízdě. Při zásahu utrpěli zranění dva mladí desátníci, jeden přišel o ruku a nohu.
